Fond založený v červnu 2010 a zpočátku s omezenou dobou trvání do roku 2013 (účelově založená společnost, právně akciová společnost podle lucemburského práva [Société Anonyme]), financovaný členy eurozóny, z něhož mají být podporováni členové společné měny, kteří mají problémy. Fond financuje půjčky vydáváním dluhopisů. Za tyto cenné papíry ručí členské státy eurozóny. Každá země ručí za svůj podíl ve výši 120 %. Dluhopisy v maximální výši 366 mld. EUR musí být proto zaručena ve výši 440 mld. EUR musí být zaručeno. Podle smlouvy připadá na Německo 211 mld. EUR. Cílem přebytku je zajistit, aby účelová společnost získala co nejlepší rating a aby náklady na refinancování byly nízké. – Na základě rozhodnutí ministrů financí eurozóny může EFSF od července 2011 “v určitých výjimečných případech” nakupovat státní dluhopisy vysoce zadlužených členů, tj. v praxi poskytovat půjčky. – Téměř polovinu prvních dluhopisů vydaných EFSF původně upsali asijští investoři – především státní investiční fondy, pojišťovny a penzijní fondy. Zpravidla drží cenné papíry až do jejich splatnosti; evropští a zejména anglosasští upisovatelé naproti tomu nakupují a prodávají cenné papíry v relativně krátkých intervalech. Zprávy o záchraně evropských bank však způsobily, že asijští kupující se zdrželi nákupu nových tranší. – Cílem EFSF je především poskytnout problémovým zemím čas, který potřebují ke snížení svého dluhu v klidu a za rozumné úrokové sazby. – To se však pravděpodobně podaří pouze v případě, že se některá z relativně malých členských zemí dostane do platebních potíží. Nesplácení závazků tak velké země, jako je Itálie, by nemohlo být absorbováno záchranným deštníkem. – Stabilizační mechanismus byl všeobecně považován za velmi pochybný, protože nastavuje špatné pobídky (morální hazard) a těžko může přispět k ozdravení státních financí. Jak by mohla země, která není schopna udržet svůj vlastní dluh na uzdě, najednou změnit své chování, když má přístup k penězům jiných zemí? – Vzniká také další problém morálního hazardu. Pokud existuje krizový mechanismus, který pomáhá státu v nouzi, vytváří to špatné pobídky pro soukromé věřitele, zejména pro kupce státních dluhopisů těchto zemí. Jejich zapojení do řešení krize by jim mohlo zabránit v nákupu výnosných cenných papírů – protože jejich ceny jsou nízké. Tímto způsobem by stát v úpadku nedostal žádné další prostředky a byl by nucen vyrovnat své výdaje se svými příjmy. – Z ústavního hlediska bylo kritizováno, že bylo narušeno základní právo parlamentů v dárcovských zemích, a to rozhodovat právě o příjmech a výdajích. Stále se zvyšující záruky pro EFSF nakonec znemožňují průběžnou kontrolu státních financí parlamentem. V Německu byl proto Spolkový ústavní soud vyzván, aby platby a přísliby jakýchkoli plateb (záruk) do EFSF ze strany spolkové vlády podmínil souhlasem parlamentu. – To vše následně vede k frustračnímu efektu mezi obyvatelstvem těch zemí, které nakonec musí vydržovat další prostřednictvím EFSF (“Evropa – takhle ne!”). Ne nadarmo je totiž činnost EFSF považována za obcházení ustanovení o zákazu záchrany podle článku 125 SFEU a EFSF je vnímán jako orgán – někteří dokonce hovoří o špatné bance -, který mění dluhy jednotlivých členů na dluhy všech. Někteří také považují EFSF za slaměného panáka, který má konečně získat dlouho vytoužený politický přístup k tiskařskému lisu ECB. – Diskuse o zavedení pákového efektu – oficiálně maskovaného jako “zvýšení účinnosti nástrojů” – vzbudily všeobecnou nedůvěru. Protože to nakonec v každém případě znamená, že EFSF může s pomocí pochybných finančních triků nebo nejasných slibů utratit každé jednou přijaté euro několikrát. – Ani zamýšlené další a další navýšení finančních prostředků EFSF a už vůbec ne jeho pravomoc vydávat cenné papíry nebo si je půjčovat od ECB nijak neřeší strukturální problémy deficitních států: v nejlepším případě si tímto způsobem kupuje čas. Je však třeba řešit příčiny krize státního dluhu, konkrétně provést dlouho odkládané strukturální reformy a postavit státní finance na zdravý a udržitelný základ. Kritici proto označili ESFS za “veřejnoprávní instituci, jejímž účelem je trestněprávní oddálení úpadku”. – Viz stávka investorů, bail-out, hra na obviňování, vydírací potenciál, eurobondy, Evropská dluhová agentura, Evropský stabilizační mechanismus, Evropský měnový fond, podmíněný dluh, rozvaha ECB, finanční stabilita, obětované zlato, řecká krize, vzájemný tlak, fiskální konsolidace, irská krize, japanizace, opatření poslední záchrany, neuro, politická svorka, neplnění politiky, záchrana, přijímání rizika, konečná, solidarita, finanční, stínový stát, zvláštní právo čerpání, zablokovaný účet, tlak na státní dluh, pakt stability a růstu, zásadní chyba, fiskální rámec, transferová unie, trojka, vazba dluhu na produktivitu, poplatek z aktiv, věrnost smlouvě, bublina důvěry, skutečnost růstu a dluhu, historická, mobilizace růstových sil, krmivo pro centrální banky, nucené vyvlastnění. – Srov. měsíční zprávu Deutsche Bundesbank z května 2010, s. 12 a násl. (kritika záruk v rámci Evropského stabilizačního mechanismu), měsíční zprávu Deutsche Bundesbank z listopadu 2010, s. 11 a násl. (odpovídající pomoci musí předcházet věrohodná konsolidační opatření ze strany problémových zemí), měsíční zprávu ECB z prosince 2010, s. 89 a násl. (EFSM v síti jiné pomoci), měsíční zprávu Deutsche Bundesbank z února 2011, s. 11 a násl. 68 f. a s. 72 f. (kroky k evropskému stabilizačnímu mechanismu), Měsíční zpráva Deutsche Bundesbank ze srpna 2011, s. 66 f. (vážné obavy z pokračování programů pomoci), Měsíční zpráva Deutsche Bundesbank z listopadu 2011, s. 43 (prémie za státní dluhopisy prasat od roku 2009), (podrobný popis krize státního dluhu; mnoho přehledů; odkazy na literaturu).
Pozor: Finanční encyklopedie je chráněna autorským právem a bez výslovného souhlasu může být použita pouze pro soukromé účely!
Univerzitní profesor Dr. Gerhard Merk, Dipl.rer.pol., Dipl.rer.oec.
Profesor Dr. Eckehard Krah, Dipl.rer.pol.
E-mailová adresa: info@jung-stilling-gesellschaft.de
https://de.wikipedia.org/wiki/Gerhard_Ernst_Merk
https://www.jung-stilling-gesellschaft.de/merk/
https://www.gerhardmerk.de/