Nová pravidla bankovního dohledu přijatá Basilejským výborem v září 2010 týkající se vyšších minimálních kapitálových požadavků na banky. Nová pravidla budou zaváděna postupně od roku 2012 podle přesně stanoveného harmonogramu až do začátku roku 2019. – Zatímco podle Basel II bylo nutné přidělit pouze 2 % na tvrdé složky akcií a nerozděleného zisku, které jsou okamžitě odpovědné v případě ztrát, od roku 2015 se toto číslo zvýší na 4,6 %. Od roku 2013 se tato povinnost zvýší na 3,5 procenta a o rok později na 4 procenta. Od roku 2016 musí banky začít vytvářet konverzační kapitálovou rezervu ve výši 2,5 % do roku 2019. I ten může být tvořen pouze základním kapitálem. Kromě toho musí instituce vytvořit další proticyklickou rezervu, která vychází z národních charakteristik a představuje preventivní opatření v době velmi silného růstu úvěrů. Tiché kapitálové vklady, které jsou pro německé banky obzvláště důležité, se již u akciových společností neuznávají jako základní kapitál. V případě spořitelen a družstevních bank musí tyto složky kapitálu splňovat určité požadavky. – Orgány dohledu jednotlivých států mohou vydávat nařízení, která jdou nad rámec těchto standardů; o tom rozhodli ministři financí EU v květnu 2012. Z pohledu instituce to znamená, že se na jednu a tutéž transakci vztahují různé předpisy v závislosti na zemi. V případě půjčky mezinárodně působící společnosti bude proto výhodnější převést peníze na dceřinou společnost v zemi A, která podléhá nižším předpisům, než na vedení skupiny v zemi B. Výše půjčky se pak vypočítá interně. V rámci skupiny je pak částka převedena na mateřskou společnost. – Bylo spočítáno, že německé banky budou muset v důsledku Basel III do roku 2018 získat dodatečný kapitál ve výši přibližně 50 miliard EUR. – Podle Basel III se kapitálový požadavek pro banky nakonec zvyšuje na sedm procent a pro systémové banky až na deset procent, ale tyto ukazatele se vztahují k rizikově váženým aktivům, nikoli k celkovým aktivům. Některé instituce se chlubí desetiprocentním základním kapitálem podle Basel III, avšak jejich vlastní kapitál tvoří méně než tři procenta celkové rozvahy. Ztráta tří procent aktiv tedy stačí k tomu, aby se banka dostala do platební neschopnosti. Během finanční krize, která následovala po krizi rizikových hypoték, činila průměrná ztráta velkých bank čtyři procenta aktiv. To podporuje požadavky mnoha orgánů bankovního dohledu (známých také jako “finanční dozor”) na výrazné zvýšení kapitálových požadavků na instituce. Vždyť nejlepším způsobem regulace finančního trhu je ponechat odpovědnost zcela na bankách. – Viz snížení aktiv, investiční závazek, bankovní dohled, evropský, kapitálový poměr, zveřejňování informací o obchodování, pákový poměr, kapitálová rezerva, proticyklický, minimální likviditní poměr, morální hazard, regulatorní rámec, jednotný, regulatorní tlak, strukturální likviditní poměr, schopnost absorbovat ztráty, předběžný efekt, nuceně konvertibilní dluhopis. – Srov. měsíční zprávu Deutsche Bundesbank ze září 2010, s. 8 f. (přehled nových předpisů; harmonogram 2013 až 2019), s. 69 a násl. (požadavky na zveřejňování informací; s. 78: pokyny k požadavkům na zveřejňování informací; s. 80: přehled), výroční zprávu BaFin za rok 2010, s. S 54 a násl. (podrobná a přehledná prezentace nových standardů), Zpráva o finanční stabilitě 2010, s. 112 f. (projekce dopadu Basel II na německé banky do roku 2016), Výroční zpráva Deutsche Bundesbank za rok 2011, s. 95 (studie dopadu; iniciativa RWA), Výroční zpráva BaFin za rok 2011, s. 95. 63 a násl. (implementační úsilí; harmonogram), Měsíční zpráva ECB za únor 2012, s. 28 f. (rozsah zátěže pro banky v návaznosti na Basel III), Zpráva o finanční stabilitě 2012, s. 90 f. (proticyklická kapitálová rezerva pro úvěry), Měsíční zpráva ECB za duben 2013, str. 83 a násl. (pravidla likvidity Basel-II v souvislosti s měnovou politikou; mnoho důležitých vysvětlení; přehledy), Měsíční zpráva Deutsche Bundesbank z června 2013, s. 57 a násl. (problémy s implementací; velmi mnoho podrobně popsaných detailů).
Pozor: Finanční encyklopedie je chráněna autorským právem a bez výslovného souhlasu může být použita pouze pro soukromé účely!
Univerzitní profesor Dr. Gerhard Merk, Dipl.rer.pol., Dipl.rer.oec.
Profesor Dr. Eckehard Krah, Dipl.rer.pol.
E-mailová adresa: info@jung-stilling-gesellschaft.de
https://de.wikipedia.org/wiki/Gerhard_Ernst_Merk
https://www.jung-stilling-gesellschaft.de/merk/
https://www.gerhardmerk.de/