Derivat (derivat)

Swedish · Stand 10.09.2022

Auch in: CS DA RO SK

Enligt IAS (39.9) är ett finansiellt instrument eller annat kontrakt som innehåller alla följande tre egenskaper: – kontraktets värde förändras till följd av förändringar i ett specificerat råvarupris, ränta, växelkurs eller annan variabel, kallad det underliggande (finansiellt kontrakt vars värde beror på värdet av en eller flera underliggande referenstillgångar, räntor eller index, på ett mått på ekonomiskt värde eller på faktiska händelser, såsom väderförhållanden); – kontraktet kräver ingen initial betalning eller kräver en initial betalning som är mindre än den initiala betalningen för andra kontrakt som är lika känsliga för förändringar i marknadsfaktorer; och – kontraktet avvecklas i framtiden. en första betalning som är lägre än den första betalningen för andra kontrakt som på liknande sätt reagerar på förändringar i marknadsfaktorer, och – kontraktet kommer att regleras i framtiden. – Kontraktets underliggande objekt kallas den underliggande [tillgången] eller referensbasen. – Anledningen till derivatens stora attraktionskraft är att investeraren spekulerar med mycket mindre kapitalinvesteringar än när han eller hon köper eller säljer de underliggande tillgångarna. Om han bestämmer sig för ett derivat kan han uppnå en relativt stor (kapital)avkastning med en relativt liten (kapital)insats. I detta sammanhang talar man om en hävstångseffekt. – Derivat kompletterar finansmarknaderna genom att göra riskfaktorer handelsbara. Å andra sidan gör derivat det allt svårare för centralbankerna att exakt mäta penningmängden. Mellan 1997 och 2006 tiofaldigades den globala derivatmarknaden. Under subprime-krisen kollapsade emellertid derivatmarknaden eftersom många av dessa värdepapper inte längre var transparenta när det gäller deras riskinnehåll. Detta ledde i sig till att nyemitterade derivat måste göras mer transparenta för att överhuvudtaget hitta nya köpare. – I lagen om genomförande av direktivet om marknader för finansiella instrument och kommissionens genomförandedirektiv (lagen om genomförande av direktivet om marknader för finansiella instrument [FRUG]) av den 16 juli 2007 definieras följande: “Derivat i den mening som avses i denna lag är – 1. Fasta transaktioner eller optionstransaktioner som är strukturerade som köp, byte eller annat, som ska genomföras med en viss tidsfördröjning och vars värde direkt eller indirekt härleds från priset eller måttet på en underliggande tillgång (terminstransaktioner) med hänvisning till följande underliggande faktorer: – a) värdepapper eller penningmarknadsinstrument, – b) valuta eller beräkningsenheter, – c) räntesatser eller annan avkastning, – d) index för de underliggande faktorerna i a, b eller c, andra finansiella index eller finansiella mått, eller – e) derivat. Terminstransaktioner som avser råvaror, fraktsatser, utsläppsrätter, klimat eller andra fysiska variabler, inflationsnivåer eller andra ekonomiska variabler eller andra tillgångar, index eller mått som underliggande tillgångar, förutsatt att de – a) ska avvecklas kontant eller ger en avtalspart rätt att kräva kontant avveckling utan att denna rätt har fastställts genom betalningsinställelse eller annan avslutande händelse, – b) ingås på en organiserad marknad eller i en multilateral handelsfacilitet, eller – c) ingås i enlighet med artikel 38.2 i den här förordningen. 1 i kommissionens förordning (EG) nr 1287/2006 av den 10 augusti 2006 om genomförande av Europaparlamentets och rådets direktiv 2004/39/EG när det gäller registreringsskyldigheter för värdepappersföretag, transaktionsrapportering, marknadens öppenhet, upptagande av finansiella instrument till handel och definierade termer i den mening som avses i det direktivet (EUT L 241, s. 1), har egenskaper som andra derivat och tjänar icke-kommersiella syften och villkoren i artikel 38.1 i den förordningen är uppfyllda. 4 i denna förordning och förutsatt att de inte är avistatransaktioner i den mening som avses i artikel 38.2 i förordning (EG) nr 1287/2006, – 3. finansiella kontrakt för skillnader, – 4. fasta transaktioner eller optionstransaktioner som är strukturerade som köp, byte eller på annat sätt, som ska utföras på uppskjuten basis och som tjänar till att överföra kreditrisker (kreditderivat), – 5. terminstransaktioner med hänvisning till de underliggande tillgångar som avses i artikel 39 i förordning (EG) nr 1287/2006, förutsatt att de uppfyller villkoren i punkt 2.”. – Se avvecklingsavsnitt, aktiecertifikat, obligation, bull- bear-relaterad, underliggande, call, cap, chooser cap, contingent swap, denomination, derivattransaktioner, bilaterala, derivatclearingförpliktelse, derivatinformationsförpliktelse, derivatkod, finansiell arkitektur, finansiella instrument, penningförsörjning, IAS 39, indexobligation, informationsblad om finansiella instrument, kreditderivat, råvaruterminskontrakt, ränteswap över natten, väderdifferivat, certifikat, ränteoptioner, ränteswappar. – Jfr även § 2.2 WpHG samt definitionerna och klassificeringarna i ECB:s månadsrapport från maj 2000, s. 42, BaFins årsrapport 2004, s. 177 (förordningen om derivat [DerivateV] från februari 2004, där också en förfinad riskmätning föreskrivs), BaFins årsrapport 2009, s. 177 (förordningen om derivat [DerivateV] från februari 2004, där även en förfinad riskmätning föreskrivs), BaFins årsrapport 2009, s. 177 (förordningen om derivat [DerivateV] från februari 2004). 17 (obligatorisk avveckling av OTC-derivattransaktioner via centrala motparter), s. 42 (OTC-derivat, s. 112 (redovisningsregler), Deutsche Bundesbanks månadsrapport från augusti 2005, s. 39 (mycket långa löptider), Deutsche Bundesbanks månadsrapport från juli 2006, s. 55 ff. (detaljerad presentation med översikter, med fokus även på derivatens inflytande på det finansiella systemets stabilitet), BaFin årsrapport 2010, s. 46 (övervakning av OTC-derivat), Financial Stability Report 2011, s. 43 f. (bristande insyn i OTC-handel i allmänhet och i OTC-derivatmarknader i synnerhet), BaFin årsrapport 2011, s. 43 f. (bristande insyn i OTC-handel i allmänhet och i OTC-derivatmarknader i synnerhet), BaFin årsrapport 2011, s. 46 (övervakning av OTC-derivat). 41 (reglering av OTC-derivat), Financial Stability Report 2012, s. 92 ff. (marknaden för OTC-derivat sedan 2003; regleringsfrågor), ECB:s årsrapport 2012, s. 134 (ny version av direktivet om marknader för finansiella instrument), BaFin:s årsrapport 2013, s. 163 (nya krav för OTC-derivattransaktioner genom den ändrade DerivateV).

Observera: Den finansiella encyklopedin är upphovsrättsligt skyddad och får endast användas för privata ändamål utan uttryckligt tillstånd! Universitetsprofessor Dr. Gerhard Merk, Dipl.rer.pol., Dipl.rer.oec. Professor Dr. Eckehard Krah, Dipl.rer.pol. E-postadress: info@jung-stilling-gesellschaft.de https://de.wikipedia.org/wiki/Gerhard_Ernst_Merk https://www.jung-stilling-gesellschaft.de/merk/ https://www.gerhardmerk.de/

Die von Universitätsprofessor Dr. Gerhard Merk begründete Sammlung wird seit Herbst 2014 von Professor Dr. Dr. h.c. Eckehard Krah redaktionell fortgeführt und um neue Begriffe ergänzt. Sollten Sie Fehler entdecken oder sonstige Hinweise haben, schreiben Sie an: info@ekrah.com

Derivát (derivát)

Slovak · Stand 10.09.2022

Auch in: CS DA RO SV

Podľa IAS (39.9) je finančný nástroj alebo iná zmluva, ktorá obsahuje všetky tieto tri charakteristiky: – hodnota zmluvy sa mení v dôsledku zmien v určitej cene komodity, úrokovej sadzbe, výmennom kurze alebo inej premennej, označovanej ako podkladová (finančná zmluva, ktorej hodnota závisí od hodnoty jedného alebo viacerých podkladových referenčných aktív, sadzieb alebo indexov, od miery ekonomickej hodnoty alebo od faktických udalostí, ako sú napríklad poveternostné podmienky); – zmluva nevyžaduje počiatočnú platbu alebo vyžaduje počiatočnú platbu, ktorá je nižšia ako počiatočná platba pre iné zmluvy, ktoré sú podobne citlivé na zmeny trhových faktorov, a – zmluva sa vyrovnáva v budúcnosti. počiatočnú platbu, ktorá je nižšia ako počiatočná platba pre iné zmluvy, ktoré podobne reagujú na zmeny trhových faktorov, a – zmluva bude vyrovnaná v budúcnosti. – Podkladový objekt zmluvy sa nazýva podkladové [aktívum] alebo referenčná báza. – Dôvodom veľkej príťažlivosti derivátov je, že investor špekuluje s oveľa menšou kapitálovou investíciou ako pri nákupe alebo predaji podkladových aktív. Ak sa rozhodne pre derivát, môže dosiahnuť relatívne veľký (kapitálový) výnos pri relatívne malých (kapitálových) nákladoch. V tejto súvislosti sa hovorí o pákovom efekte. – Deriváty dopĺňajú finančné trhy tým, že umožňujú obchodovanie s rizikovými faktormi. Na druhej strane deriváty centrálnym bankám čoraz viac sťažujú presné meranie peňažnej zásoby. V rokoch 1997 až 2006 sa globálny trh s derivátmi zvýšil desaťnásobne. V priebehu krízy hypotekárnych úverov sa však trh s derivátmi zrútil, pretože mnohé z týchto cenných papierov už neboli transparentné z hľadiska ich rizikového obsahu. To samo o sebe viedlo k tomu, že novo emitované deriváty museli byť transparentnejšie, aby vôbec našli nových kupcov. – Zákon o implementácii smernice o trhoch s finančnými nástrojmi a vykonávacej smernice Komisie (zákon o implementácii smernice o finančných trhoch [FRUG]) zo 16. júla 2007 definuje: “Deriváty v zmysle tohto zákona sú – 1. Pevné transakcie alebo opčné transakcie štruktúrované ako nákup, výmena alebo inak, ktoré sa majú splniť s časovým oneskorením a ktorých hodnota je priamo alebo nepriamo odvodená od ceny alebo miery podkladového aktíva (forwardové transakcie) s odkazom na tieto podklady: – a) cenné papiere alebo nástroje peňažného trhu, – b) devízy alebo zúčtovacie jednotky, – c) úrokové sadzby alebo iné výnosy, – d) indexy podkladov písmen a, b alebo c, iné finančné indexy alebo finančné miery, alebo – e) deriváty; – 2. Forwardové transakcie týkajúce sa komodít, prepravných sadzieb, emisných kvót, klimatických alebo iných fyzikálnych premenných, miery inflácie alebo iných ekonomických premenných alebo iných aktív, indexov alebo mier ako podkladových aktív za predpokladu, že: – a) sa majú vyrovnať v hotovosti alebo dávajú zmluvnej strane právo požadovať vyrovnanie v hotovosti bez toho, aby toto právo vzniklo z dôvodu neplnenia alebo inej udalosti ukončenia; – b) sa uzatvárajú na organizovanom trhu alebo v mnohostrannom obchodnom systéme alebo – c) sa uzatvárajú v súlade s článkom 38 ods. 1 nariadenia Komisie (ES) č. 1287/2006 z 10. augusta 2006, ktorým sa vykonáva smernica Európskeho parlamentu a Rady 2004/39/ES, pokiaľ ide o povinnosti investičných spoločností viesť záznamy, oznamovanie transakcií, transparentnosť trhu, prijímanie finančných nástrojov na obchodovanie a vymedzené pojmy v zmysle uvedenej smernice (Ú. v. EÚ L 241, s. 1), majú vlastnosti iných derivátov a slúžia na nekomerčné účely a podmienky článku 38 ods. 4 tohto nariadenia a za predpokladu, že nejde o spotové transakcie v zmysle článku 38 ods. 2 nariadenia (ES) č. 1287/2006; – 3. finančné rozdielové zmluvy; – 4. fixné transakcie alebo opčné transakcie štruktúrované ako nákup, výmena alebo inak, ktoré sa majú vykonať s odloženou splatnosťou a slúžia na prevod úverových rizík (úverové deriváty); – 5. forwardové transakcie s odkazom na podkladové aktíva uvedené v článku 39 nariadenia (ES) č. 1287/2006 za predpokladu, že spĺňajú podmienky bodu 2.” – Pozri časť zúčtovanie, akciový certifikát, dlhopis, príbuzný dlhopis, podkladový nástroj, call, cap, choice cap, podmienený swap, denominácia, derivátové transakcie, bilaterálne, záväzok zúčtovania derivátov, informačný záväzok o derivátoch, kód derivátov, finančná architektúra, finančné nástroje, ponuka peňazí, IAS 39, indexový dlhopis, informačné listy finančných nástrojov, úverový derivát, komoditný forwardový kontrakt, jednodňový úrokový swap, derivát počasia, certifikát, úroková opcia, úrokový swap. – Porovnaj tiež § 2 ods. 2 WpHG, ako aj definície a klasifikácie v Mesačnej správe ECB z mája 2000, s. 42, Výročná správa BaFin 2004, s. 177 (nariadenie o derivátoch [DerivateV] z februára 2004; tu je predpísané aj spresnené meranie rizika), Výročná správa BaFin 2009, s. 17 (povinné zúčtovanie mimoburzových derivátových transakcií prostredníctvom centrálnych protistrán), s. 42 (mimoburzové deriváty, s. 112 (účtovné predpisy), Mesačná správa Deutsche Bundesbank z augusta 2005, s. 39 (veľmi dlhé splatnosti), Mesačná správa Deutsche Bundesbank z júla 2006, s. 55 a nasl. (podrobná prezentácia s prehľadmi, so zameraním aj na vplyv derivátov na stabilitu finančného systému), Výročná správa BaFin za rok 2010, s. 46 (dohľad nad mimoburzovými derivátmi), Správa o finančnej stabilite za rok 2011, s. 43 f. (netransparentnosť mimoburzového obchodovania vo všeobecnosti a mimoburzových derivátových trhov osobitne), Výročná správa BaFin za rok 2011, s. 41 (regulácia mimoburzových derivátov), Správa o finančnej stabilite za rok 2012, s. 92 a nasl. (mimoburzový trh s derivátmi od roku 2003; regulačné otázky), Výročná správa ECB za rok 2012, s. 134 (nové znenie smernice o trhoch s finančnými nástrojmi), Výročná správa BaFin za rok 2013, s. 163 (nové požiadavky na transakcie s mimoburzovými derivátmi prostredníctvom novelizovaného DerivateV).

Pozor: Finančná encyklopédia je chránená autorským právom a bez výslovného súhlasu sa môže používať len na súkromné účely! Univerzitný profesor Dr. Gerhard Merk, Dipl.rer.pol., Dipl.rer.oec. Profesor Dr. Eckehard Krah, Dipl.rer.pol. E-mailová adresa: info@jung-stilling-gesellschaft.de https://de.wikipedia.org/wiki/Gerhard_Ernst_Merk https://www.jung-stilling-gesellschaft.de/merk/ https://www.gerhardmerk.de/

Derivat (derivat)

Romanian · Stand 10.09.2022

Auch in: CS DA SK SV

În conformitate cu IAS (39.9), un instrument financiar sau un alt contract care conține toate cele trei caracteristici următoare: – valoarea contractului se modifică ca urmare a variațiilor unui preț specificat al unei mărfuri, al unei rate a dobânzii, al unei rate de schimb valutar sau al unei alte variabile, denumite suport (contract financiar a cărui valoare depinde de valoarea unuia sau mai multor active de referință, rate sau indici suport, de o măsură a valorii economice sau de evenimente concrete, cum ar fi condițiile meteorologice); – contractul nu necesită o plată inițială sau necesită o plată inițială care este mai mică decât plata inițială pentru alte contracte care sunt la fel de sensibile la modificările factorilor de piață; și – contractul este decontat în viitor. o plată inițială care este mai mică decât plata inițială pentru alte contracte care răspund în mod similar la modificările factorilor de piață; și – contractul va fi decontat în viitor. – Obiectul suport al contractului se numește [activul] suport sau baza de referință. – Motivul pentru care instrumentele derivate sunt atât de atractive este că investitorul speculează cu o investiție de capital mult mai mică decât atunci când cumpără sau vinde activele de bază. Dacă se decide în favoarea unui instrument derivat, poate obține un randament (de capital) relativ mare cu o investiție (de capital) relativ mică. În acest context, se vorbește de un efect de pârghie. – Instrumentele derivate completează piețele financiare prin faptul că fac posibilă tranzacționarea factorilor de risc. Pe de altă parte, instrumentele derivate fac tot mai dificilă măsurarea exactă a masei monetare de către băncile centrale. Între 1997 și 2006, piața mondială a instrumentelor derivate a crescut de zece ori. Cu toate acestea, în timpul crizei subprime, piața instrumentelor financiare derivate s-a prăbușit, deoarece multe dintre aceste valori mobiliare nu mai erau transparente în ceea ce privește conținutul lor de risc. Acest lucru în sine a dus la faptul că instrumentele derivate nou emise au trebuit să devină mai transparente pentru a găsi noi cumpărători. – Legea de punere în aplicare a Directivei privind piețele de instrumente financiare și a Directivei de punere în aplicare a Comisiei (Legea de punere în aplicare a Directivei privind piețele financiare [FRUG]) din 16 iulie 2007 definește: “Instrumentele derivate în sensul prezentei legi sunt – 1. Tranzacții fixe sau tranzacții cu opțiuni structurate ca o achiziție, un schimb sau în alt mod, care urmează să fie îndeplinite cu o anumită perioadă de timp și a căror valoare este derivată direct sau indirect din prețul sau măsura unui activ suport (tranzacții la termen), cu referire la următoarele elemente suport: – a) titluri de valoare sau instrumente ale pieței monetare, – b) valută sau unități de cont, – c) rate ale dobânzii sau alte randamente, – d) indici ai elementelor suport de la literele a, b sau c, alți indici financiari sau măsuri financiare sau – e) instrumente financiare derivate; – 2. Tranzacțiile la termen privind mărfurile, tarifele de transport, certificatele de emisii, variabilele climatice sau alte variabile fizice, ratele inflației sau alte variabile economice sau alte active, indici sau măsuri ca active suport, cu condiția ca acestea: – a) să fie decontate în numerar sau să confere unei părți contractante dreptul de a solicita decontarea în numerar, fără ca acest drept să fie stabilit prin neîndeplinirea obligațiilor de plată sau printr-un alt eveniment de reziliere; – b) să fie încheiate pe o piață organizată sau în cadrul unui sistem multilateral de tranzacționare; sau – c) să fie încheiate în conformitate cu articolul 38 alin. 1 din Regulamentul (CE) nr. 1287/2006 al Comisiei din 10 august 2006 de punere în aplicare a Directivei 2004/39/CE a Parlamentului European și a Consiliului în ceea ce privește obligațiile de păstrare a evidenței contabile ale întreprinderilor de investiții, raportarea tranzacțiilor, transparența pieței, admiterea la tranzacționare a instrumentelor financiare și termenii definiți în sensul directivei respective (JO UE nr. L241, p. 1), au caracteristicile altor instrumente financiare derivate și servesc unor scopuri necomerciale, precum și condițiile prevăzute la articolul 38 alin. 4 din prezentul regulament și cu condiția ca acestea să nu fie tranzacții la vedere în sensul articolului 38 alineatul (2) din Regulamentul (CE) nr. 1287/2006; – 3. contracte financiare pentru diferențe; – 4. tranzacții fixe sau tranzacții cu opțiuni structurate sub forma unei achiziții, a unui schimb sau în alt mod, care urmează să fie efectuate pe o bază amânată și care servesc la transferul riscurilor de credit (instrumente financiare derivate de credit); – 5. tranzacții la termen cu referire la activele suport menționate la articolul 39 din Regulamentul (CE) nr. 1287/2006, cu condiția ca acestea să îndeplinească condițiile de la punctul 2.” – A se vedea Secțiunea de decontare, Certificat de acțiuni, Obligațiune, Legat de bursă-urs, Subiacent, Call, Cap, Chooser Cap, Swap contingent, Denumire, Tranzacții derivate, Bilateral, Obligație de compensare a instrumentelor derivate, Obligație de informare privind instrumentele derivate, Cod instrumente derivate, Arhitectură financiară, Instrumente financiare, Oferta de bani, IAS 39, Obligațiune indexată, Fișe de informare privind instrumentele financiare, Derivat de credit, Contract la termen pe mărfuri, Swap pe rata dobânzii Overnight, Derivat meteo, Certificat, Opțiune pe rata dobânzii, Swap pe rata dobânzii. – A se vedea, de asemenea, articolul 2 alineatul (2) din WpHG, precum și definițiile și clasificările din Raportul lunar al BCE din mai 2000, p. 42, Raportul anual al BaFin 2004, p. 177 (Ordonanța privind instrumentele financiare derivate [DerivateV] din februarie 2004; măsurarea rafinată a riscului este prevăzută și aici), Raportul anual al BaFin 2009, p. 17 (decontarea obligatorie a tranzacțiilor cu instrumente financiare derivate extrabursiere prin intermediul contrapărților centrale), p. 42 (instrumente financiare derivate extrabursiere, p. 112 (reglementări contabile), Raportul lunar al Deutsche Bundesbank din august 2005, p. 39 (scadențe foarte lungi), Raportul lunar al Deutsche Bundesbank din iulie 2006, p. 55 și următoarele. (prezentare detaliată cu privire de ansamblu, cu accent, de asemenea, pe influența instrumentelor derivate asupra stabilității sistemului financiar), Raportul anual 2010 al BaFin, p. 46 (supravegherea instrumentelor derivate extrabursiere), Raportul privind stabilitatea financiară 2011, p. 43 f. (intransparența tranzacțiilor extrabursiere în general și a piețelor instrumentelor derivate extrabursiere în special), Raportul anual 2011 al BaFin, p. 41 (reglementarea instrumentelor financiare derivate extrabursiere), Raportul privind stabilitatea financiară 2012, p. 92 și următoarele (piața instrumentelor financiare derivate extrabursiere începând cu anul 2003; aspecte de reglementare), Raportul anual al BCE 2012, p. 134 (noua versiune a Directivei privind piețele instrumentelor financiare), Raportul anual al BaFin 2013, p. 163 (noi cerințe pentru tranzacțiile cu instrumente financiare derivate extrabursiere prin intermediul DerivateV modificat).

Atenție: Enciclopedia financiară este protejată prin drepturi de autor și poate fi utilizată numai în scopuri private, fără acordul expres al autorului!
Profesor universitar Dr. Gerhard Merk, Dipl.rer.pol., Dipl.rer.oec.
Profesorul Dr. Eckehard Krah, Dipl.rer.pol.
Adresa de e-mail: info@jung-stilling-gesellschaft.de
https://de.wikipedia.org/wiki/Gerhard_Ernst_Merk
https://www.jung-stilling-gesellschaft.de/merk/
https://www.gerhardmerk.de/

Derivát (derivát)

Czech · Stand 10.09.2022

Auch in: DA RO SK SV

Podle IAS (39.9) je finančním nástrojem nebo jinou smlouvou smlouva, která obsahuje všechny tři následující charakteristiky: – hodnota smlouvy se mění v důsledku změn určité ceny komodity, úrokové sazby, směnného kurzu nebo jiné proměnné, nazývané podkladová (finanční smlouva, jejíž hodnota závisí na hodnotě jednoho nebo více podkladových referenčních aktiv, sazeb nebo indexů, na míře ekonomické hodnoty nebo na faktických událostech, jako jsou povětrnostní podmínky); – smlouva nevyžaduje počáteční platbu nebo vyžaduje počáteční platbu, která je nižší než počáteční platba u jiných smluv, které jsou podobně citlivé na změny tržních faktorů, a – smlouva je vypořádána v budoucnosti. počáteční platba je nižší než počáteční platba u jiných smluv, které podobně reagují na změny tržních faktorů, a – smlouva bude vypořádána v budoucnosti. – Podkladový objekt smlouvy se nazývá podkladové [aktivum] nebo referenční báze. – Důvodem velké přitažlivosti derivátů je to, že investor spekuluje s mnohem menšími kapitálovými investicemi než při nákupu nebo prodeji podkladových aktiv. Pokud se rozhodne pro derivát, může dosáhnout relativně velkého (kapitálového) výnosu při relativně malých (kapitálových) nákladech. V této souvislosti se hovoří o pákovém efektu. – Deriváty doplňují finanční trhy tím, že umožňují obchodování s rizikovými faktory. Na druhé straně deriváty centrálním bankám stále více ztěžují přesné měření peněžní zásoby. V letech 1997 až 2006 se celosvětový trh s deriváty zdesetinásobil. V průběhu hypoteční krize se však trh s deriváty zhroutil, protože mnohé z těchto cenných papírů přestaly být transparentní, pokud jde o jejich rizikovost. To samo o sobě vedlo k tomu, že nově emitované deriváty musely být transparentnější, aby vůbec našly nové kupce. – Zákon, kterým se provádí směrnice o trzích finančních nástrojů a prováděcí směrnice Komise (zákon o provádění směrnice o finančních trzích [FRUG]) ze dne 16. července 2007 definuje: “Deriváty ve smyslu tohoto zákona jsou – 1. Pevné transakce nebo opční transakce strukturované jako nákup, výměna nebo jinak, které mají být splněny s časovým odstupem a jejichž hodnota je přímo nebo nepřímo odvozena od ceny nebo míry podkladového aktiva (forwardové transakce) s odkazem na následující podklady: – a) cenné papíry nebo nástroje peněžního trhu, – b) devizové nebo zúčtovací jednotky, – c) úrokové sazby nebo jiné výnosy, – d) indexy podkladů uvedených pod písmeny a, b nebo c, jiné finanční indexy nebo finanční míry, nebo – e) deriváty; – 2. opční transakce, které mají být splněny s časovým odstupem a jejichž hodnota je přímo nebo nepřímo odvozena od ceny nebo míry podkladového aktiva. Forwardové transakce týkající se komodit, přepravních sazeb, emisních povolenek, klimatických nebo jiných fyzikálních veličin, míry inflace nebo jiných ekonomických veličin nebo jiných aktiv, indexů nebo měr jako podkladových aktiv, pokud: – a) mají být vypořádány v hotovosti nebo dávají smluvní straně právo požadovat vypořádání v hotovosti, aniž by toto právo vzniklo v důsledku selhání nebo jiné události ukončení; – b) jsou uzavřeny na organizovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému; nebo – c) jsou uzavřeny v souladu s čl. 38 odst. 1 Smlouvy o ES. 1 nařízení Komise (ES) č. 1287/2006 ze dne 10. srpna 2006, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES, pokud jde o evidenční povinnosti investičních podniků, hlášení obchodů, transparentnost trhu, přijímání finančních nástrojů k obchodování a definované pojmy ve smyslu uvedené směrnice (Úř. věst. EU č. L 241, s. 1), mají znaky ostatních derivátů a slouží neobchodním účelům a jsou splněny podmínky čl. 38 odst. 1 nařízení Komise (ES) č. 1287/2006. 4 tohoto nařízení a za předpokladu, že se nejedná o spotové transakce ve smyslu čl. 38 odst. 2 nařízení (ES) č. 1287/2006; – 3. finanční rozdílové smlouvy; – 4. pevné transakce nebo opční transakce strukturované jako nákup, výměna nebo jinak, které mají být provedeny s odloženou splatností a slouží k převodu úvěrových rizik (úvěrové deriváty); – 5. termínové obchody s odkazem na podkladová aktiva uvedená v článku 39 nařízení (ES) č. 1287/2006 za předpokladu, že splňují podmínky bodu 2.” – Viz Vypořádací část, Akciový certifikát, Dluhopis, Související s býkem, Podkladové aktivum, Call, Cap, Chooser Cap, Podmíněný swap, Denominace, Derivátové transakce, Bilaterální, Zúčtovací povinnost derivátů, Informační povinnost derivátů, Kód derivátů, Finanční architektura, Finanční nástroje, Nabídka peněz, IAS 39, Indexový dluhopis, Informační listy finančních nástrojů, Úvěrový derivát, Komoditní forwardový kontrakt, Jednodenní úrokový swap, Derivát počasí, Certifikát, Úroková opce, Úrokový swap. – Srov. také § 2 odst. 2 WpHG a definice a klasifikace v Měsíční zprávě ECB z května 2000, s. 42, Výroční zpráva BaFin 2004, s. 177 (Nařízení o derivátech [DerivateV] z února 2004; zde je rovněž předepsáno zpřesněné měření rizika), Výroční zpráva BaFin 2009, s. 177. 17 (povinné vypořádání obchodů s mimoburzovními deriváty prostřednictvím ústředních protistran), s. 42 (OTC deriváty, s. 112 (účetní předpisy), Měsíční zpráva Deutsche Bundesbank ze srpna 2005, s. 39 (velmi dlouhé splatnosti), Měsíční zpráva Deutsche Bundesbank z července 2006, s. 55 a násl. (podrobná prezentace s přehledy, se zaměřením i na vliv derivátů na stabilitu finančního systému), Výroční zpráva BaFin 2010, s. 46 (dohled nad OTC deriváty), Zpráva o finanční stabilitě 2011, s. 43 f. (netransparentnost OTC obchodování obecně a mimoburzovních derivátových trhů zvláště), Výroční zpráva BaFin 2011, s. 43 f. (netransparentnost OTC obchodování obecně a mimoburzovních derivátových trhů zvláště). 41 (regulace OTC derivátů), Zpráva o finanční stabilitě 2012, s. 92 a násl. (trh s mimoburzovními deriváty od roku 2003; otázky regulace), Výroční zpráva ECB 2012, s. 134 (nové znění směrnice o trzích finančních nástrojů), Výroční zpráva BaFin 2013, s. 163 (nové požadavky na transakce s OTC deriváty prostřednictvím novelizované směrnice DerivateV).

Pozor: Finanční encyklopedie je chráněna autorským právem a bez výslovného souhlasu může být použita pouze pro soukromé účely!
Univerzitní profesor Dr. Gerhard Merk, Dipl.rer.pol., Dipl.rer.oec.
Profesor Dr. Eckehard Krah, Dipl.rer.pol.
E-mailová adresa: info@jung-stilling-gesellschaft.de
https://de.wikipedia.org/wiki/Gerhard_Ernst_Merk
https://www.jung-stilling-gesellschaft.de/merk/
https://www.gerhardmerk.de/

Derivat (derivat)

Danish · Stand 09.09.2022

Auch in: CS RO SK SV

I henhold til IAS 39.9 er et finansielt instrument eller en anden kontrakt, som indeholder alle følgende tre karakteristika: – kontraktens værdi ændres som følge af ændringer i en bestemt råvarepris, rente, valutakurs eller anden variabel, kaldet det underliggende (finansiel kontrakt, hvis værdi afhænger af værdien af et eller flere underliggende referenceaktiver, kurser eller indeks, af et mål for økonomisk værdi eller af faktiske begivenheder, såsom vejrforhold); – kontrakten kræver ikke nogen initialbetaling eller kræver en lavere initialbetaling end andre kontrakter, som er tilsvarende følsomme over for ændringer i markedsfaktorer; og – kontrakten afvikles i fremtiden. en startbetaling, der er mindre end startbetalingen for andre kontrakter, der på samme måde reagerer på ændringer i markedsfaktorer, og – kontrakten vil blive afviklet i fremtiden. – Kontraktens underliggende objekt kaldes det underliggende [aktiv] eller referencegrundlaget. – Årsagen til derivaternes store tiltrækningskraft er, at investor spekulerer med en langt mindre kapitalinvestering end ved køb eller salg af de underliggende aktiver. Hvis han beslutter sig for et derivat, kan han opnå et relativt stort (kapital)afkast med en forholdsvis lille (kapital)udgift. I denne sammenhæng taler man om en løftestangseffekt. – Derivater supplerer de finansielle markeder ved at gøre risikofaktorer omsættelige. På den anden side gør derivater det stadig vanskeligere for centralbankerne at måle pengemængden nøjagtigt. Mellem 1997 og 2006 blev det globale marked for derivater tidoblet. Under subprime-krisen brød derivatmarkedet imidlertid sammen, fordi mange af disse værdipapirer ikke længere var gennemsigtige med hensyn til deres risikoindhold. Dette førte i sig selv til, at nyudstedte derivater måtte gøres mere gennemsigtige for overhovedet at kunne finde nye købere. – I loven om gennemførelse af direktivet om markeder for finansielle instrumenter og Kommissionens gennemførelsesdirektiv (lov om gennemførelse af direktivet om finansielle markeder [FRUG]) af 16. juli 2007 defineres: “Derivater i denne lovs forstand er – 1. Faste transaktioner eller optionstransaktioner, der er struktureret som køb, ombytning eller på anden måde, som skal gennemføres med en vis forsinkelse, og hvis værdi direkte eller indirekte er afledt af prisen på eller målingen af et underliggende aktiv (terminsforretninger) med henvisning til følgende underliggende værdier: – a) værdipapirer eller pengemarkedsinstrumenter, – b) valuta eller regningsenheder, – c) rentesatser eller andre afkast, – d) indekser for de underliggende værdier i litra a, b eller c, andre finansielle indekser eller finansielle mål, eller – e) derivater, – 2. Terminsforretninger vedrørende råvarer, fragtrater, emissionskvoter, klima eller andre fysiske variabler, inflationsrater eller andre økonomiske variabler eller andre aktiver, indekser eller mål som underliggende aktiver, forudsat at de: – a) skal afvikles kontant eller giver en kontraherende part ret til at kræve kontant afvikling, uden at denne ret er etableret ved misligholdelse eller anden ophørshændelse, – b) indgås på et organiseret marked eller i en multilateral handelsfacilitet, eller – c) indgås i overensstemmelse med artikel 38, stk. 1 i Kommissionens forordning (EF) nr. 1287/2006 af 10. august 2006 om gennemførelse af Europa-Parlamentets og Rådets direktiv 2004/39/EF for så vidt angår registreringsforpligtelser for investeringsselskaber, indberetning af transaktioner, markedsgennemskuelighed, optagelse af finansielle instrumenter til handel og definerede begreber som omhandlet i nævnte direktiv (EUT EU nr. L241 s. 1), har karakteristika som andre derivater og tjener ikke-kommercielle formål, og betingelserne i artikel 38, stk. 4 i denne forordning, og forudsat at der ikke er tale om spottransaktioner som omhandlet i artikel 38, stk. 2, i forordning (EF) nr. 1287/2006 – 3. finansielle differencekontrakter – 4. faste transaktioner eller optionstransaktioner, der er struktureret som køb, ombytning eller på anden måde, og som skal gennemføres på et udskudt grundlag og tjener til at overføre kreditrisici (kreditderivater) – 5. terminsforretninger med henvisning til de underliggende aktiver, der er omhandlet i artikel 39 i forordning (EF) nr. 1287/2006, forudsat at de opfylder betingelserne i punkt 2.” – Se afviklingssektionen, aktiecertifikat, obligation, obligation, bull-bear-relateret, underliggende, call, cap, chooser cap, contingent swap, denomination, derivattransaktioner, bilateral, derivatclearingforpligtelse, derivatoplysningsforpligtelse, derivatkode, finansiel arkitektur, finansielle instrumenter, pengeforsyning, IAS 39, indeksobligation, informationsblade om finansielle instrumenter, kreditderivat, råvareterminskontrakt, overnight rate swap, vejrderivat, certifikat, renteoption, renteswap. – Jf. også § 2, stk. 2, i WpHG samt definitionerne og klassifikationer i ECB’s månedsrapport fra maj 2000, s. 42, BaFin årsberetning 2004, s. 177 (Derivatbekendtgørelse [DerivateV] fra februar 2004; her er der også foreskrevet en finere risikomåling), BaFin årsberetning 2009, s. 177 (derivatbekendtgørelse [DerivateV] fra februar 2004; her er der også foreskrevet en finere risikomåling), BaFin årsberetning 2009, s. 177. 17 (obligatorisk afvikling af OTC-derivattransaktioner via centrale modparter), s. 42 (OTC-derivater, s. 112 (regnskabsregler), Månedsberetning fra Deutsche Bundesbank fra august 2005, s. 39 (meget lange løbetider), Månedsberetning fra Deutsche Bundesbank fra juli 2006, s. 55 ff. (detaljeret præsentation med oversigter med fokus også på derivaternes indflydelse på det finansielle systems stabilitet), BaFin årsberetning 2010, s. 46 (tilsyn med OTC-derivater), Financial Stability Report 2011, s. 43 f. (uigennemsigtighed i OTC-handel generelt og på markederne for OTC-derivater i særdeleshed), BaFin årsberetning 2011, s. 43 f. (uigennemsigtighed i OTC-handel generelt og på markederne for OTC-derivater i særdeleshed), BaFin årsberetning 2011, s. 46 (tilsyn med OTC-derivater), BaFin årsberetning 2011, s. 43 f. (uigennemsigtighed i OTC-handel generelt og på markederne for OTC-derivater i særdeleshed). 41 (regulering af OTC-derivater), Financial Stability Report 2012, s. 92 ff. (markedet for OTC-derivater siden 2003; reguleringsspørgsmål), ECB’s årsberetning 2012, s. 134 (ny version af direktivet om markeder for finansielle instrumenter), BaFin’s årsberetning 2013, s. 163 (nye krav til OTC-derivattransaktioner gennem den ændrede DerivateV).

Bemærk: Den finansielle encyklopædi er beskyttet af ophavsretten og må kun anvendes til private formål uden udtrykkeligt samtykke!
Universitetsprofessor Dr. Gerhard Merk, Dipl.rer.pol., Dipl.rer.oec.
Professor Dr. Eckehard Krah, Dipl.rer.pol.
E-mailadresse: info@jung-stilling-gesellschaft.de
https://de.wikipedia.org/wiki/Gerhard_Ernst_Merk
https://www.jung-stilling-gesellschaft.de/merk/
https://www.gerhardmerk.de/

4 Seitenaufrufe dieser Seite

Derivat (derivat)

Passende Formel

Derivát (derivát)

Derivat (derivat)

Derivát (derivát)

Derivat (derivat)

Data Navigator

Interpretation

Comparison

Related indicators