Po finanční krizi, která následovala po krizi hypotečních úvěrů, se objevil požadavek osamostatnit se od celosvětově působících amerických ratingových agentur (Standard & Poor’s, Moody’s, Fitch: většinovým vlastníkem posledně jmenované je Francie) a vytvořit vlastní agenturu, zpočátku snad jen pro eurozónu. V souvislosti se založením oddělení ratingových služeb byly podniknuty příslušné kroky. – Náklady na vstup na trh jsou však pro takovou agenturu velmi vysoké. – Není také vůbec jisté, zda by evropská ratingová agentura plnila své úkoly lépe než dosud působící agentury, které si mimochodem také silně konkurují. – Navíc hrozí, že by se taková evropská ratingová agentura dostala pod silný politický tlak a nemohla by rozhodovat na základě nezpochybnitelných faktů nebo svobodně zveřejňovat odpovídající ratingy. – A konečně (v neposlední řadě), není vůbec žádný důvod, proč by měl člověk reagovat na špatné hodnocení agentur tím, že se naštve a založí vlastní agenturu. Je spíše nutné zajistit, aby byly odstraněny nedostatky, které odhalily mezinárodní ratingové agentury. – Neustálé peskování ratingových agentur ze strany evropských politiků, a to nejen z jižní fronty, připomíná démonizování klinického teploměru namísto proklínání horečky. – Viz ratingová agentura, zákonné požadavky. Ratingová agentura, zákonné normy pro ratingové agentury: Podle nařízení EU o regulaci ratingových agentur, které vstoupilo v platnost 7. prosince 2009, musí ratingové agentury působící v EU podléhat registraci a dohledu orgánu dohledu domovské země. nesmí současně poskytovat poradenské a ratingové služby pro společnost; to má především zabránit možnému střetu zájmů mezi ratingovými a poradenskými službami pro strukturované finanční produkty; – musí zveřejňovat původ svých ratingů způsobem, který je srozumitelný pro každého; – jsou povinni průběžně přezkoumávat platnost svých ratingů od základu; – jsou povinny zaměstnávat dostatečný počet kompetentních zaměstnanců, kteří – mají být rovněž v přiměřených intervalech pověřováni novými úkoly, aby se zabránilo provozní slepotě; ratingová agentura může vydávat ratingy pouze pro jednu a tutéž společnost po omezenou dobu. – Takový právní rámec pro ratingové agentury byl považován za nezbytný, protože tyto agentury jsou považovány za částečné viníky vzniku krize rizikových hypoték, která na podzim 2008 přerostla v celosvětovou finanční krizi. – Na druhou stranu panují obavy, že by postup udělování licencí a dohledu nad ratingovými agenturami mohl vést k posílení jejich role vševědoucího hodnotícího orgánu, což by mimo jiné snížilo potřebnou ostražitost investorů. – Viz ratingová agentura. – Srov. výroční zprávu BaFin za rok 2009, s. 57 a násl. (základní obsah nařízení EU; pokyny k jednotlivým bodům regulačního nařízení), s. 121 (katalog pokut ve vztahu k ratingovým agenturám), výroční zprávu BaFin za rok 2013, s. 138 (podrobnější informace o nařízení o ratingových agenturách ve vztahu k pojišťovnám), jakož i příslušnou výroční zprávu BaFin.
Pozor: Finanční encyklopedie je chráněna autorským právem a bez výslovného souhlasu může být použita pouze pro soukromé účely!
Univerzitní profesor Dr. Gerhard Merk, Dipl.rer.pol., Dipl.rer.oec.
Profesor Dr. Eckehard Krah, Dipl.rer.pol.
E-mailová adresa: info@jung-stilling-gesellschaft.de
https://de.wikipedia.org/wiki/Gerhard_Ernst_Merk
https://www.jung-stilling-gesellschaft.de/merk/
https://www.gerhardmerk.de/