Produktivita práce
Vo všeobecnosti je výsledok výroby pri danom vstupe práce. Existujú rôzne metódy merania. Centrálne banky zvyčajne počítajú: hrubý domáci produkt v stálych cenách vydelený počtom zamestnancov alebo celkovým počtom odpracovaných hodín. ECB priebežne monitoruje produktivitu práce v rámci princípu dvoch pilierov a vypočítava a štatisticky ju vykazuje ako pridanú hodnotu na zamestnanca. – Vo výpočtoch ECB sa produktivita práce člení na – nárast fyzického kapitálu (prehĺbenie kapitálu), – nárast kvality faktora práca a – mieru rastu celkovej produktivity faktorov, TFP; ide o špeciálne odhadnutý ukazovateľ technického pokroku nezávislého od faktorov, ktorý ide ruka v ruke s využívaním všetkých vstupných faktorov, ako je napríklad elektrifikácia výroby (nehmotný technologický pokrok; označuje sa aj ako exogénny a autonómny technický pokrok): Vynálezy a objavy, ktoré nepochádzajú [priamo] z výrobného procesu). – Pozri kompenzácie na obyvateľa, náklady práce, flexibilita trhu práce, produktivita práce, pracovný potenciál, prehlbovanie kapitálu, komunikačné náklady, mzdový drift, offshoring, produktivita, hodinová produktivita. – Pozri prílohu “Štatistika eurozóny” v príslušnom Mesačnom bulletine ECB, časť “Ceny, produkcia, dopyt a trhy práce”, podpoložka “HICP, ostatné merania cien a nákladov”. (v členení podľa ekonomickej aktivity), Mesačný bulletin ECB, október 2005, s. 52 a nasl. (prezentácia učebnice; prehľady), Mesačný bulletin ECB z apríla 2006, s. 45 a nasl. (údaje o vývoji od roku 1981 v jednotlivých sektoroch), Mesačný bulletin ECB z októbra 2006, s. 55 (prognóza vývoja produktivity práce do roku 2050); Mesačný bulletin ECB z apríla 2007, s. 92 f. (opatrenia štrukturálnej politiky z hľadiska ich vplyvu na produktivitu a zamestnanosť), Mesačný bulletin ECB z januára 2008, s. 51 a nasl. (vývojové trendy; údaje za jednotlivé sektory; prehľady), s. 67 a nasl. s. 71: prehľad vývoja produktivity práce od roku 2002 celkovo a v členení na jednotlivé sektory), Mesačný bulletin ECB z júna 2008, s. 76 a nasl. (porovnanie vývoja produktivity práce v eurozóne a USA v rokoch 1995 až 2007; prehľady), Mesačný bulletin ECB z decembra 2009, s. 86 a nasl. (vývoj produktivity práce od roku 1999; prehľady, aj porovnanie s USA), Mesačný bulletin ECB z júla 2010, s. 34 f. (vývoj produktivity práce v eurozóne od roku 2008), Mesačný bulletin ECB z januára 2011, s. 84 f. (produktivita faktorov v jednotlivých členských krajinách eurozóny; prehľady; odkazy), Mesačný bulletin Deutsche Bundesbank z apríla 2012, s. 25 f. (odhad produktivity práce do roku 2020).
Pozor: Finančná encyklopédia je chránená autorským právom a bez výslovného súhlasu sa môže používať len na súkromné účely! Univerzitný profesor Dr. Gerhard Merk, Dipl.rer.pol., Dipl.rer.oec. Profesor Dr. Eckehard Krah, Dipl.rer.pol. E-mailová adresa: info@jung-stilling-gesellschaft.de https://de.wikipedia.org/wiki/Gerhard_Ernst_Merk https://www.jung-stilling-gesellschaft.de/merk/ https://www.gerhardmerk.de/
Produktivita práceObecně platí, že výsledek výroby pro daný vstup práce. Existují různé metody měření. Centrální banky obvykle počítají: hrubý domácí produkt ve stálých cenách dělený počtem zaměstnanců nebo celkovým počtem odpracovaných hodin. ECB průběžně sleduje produktivitu práce v rámci principu dvou pilířů a vypočítává a statisticky ji vykazuje jako přidanou hodnotu na zaměstnance. – Ve výpočtech ECB se produktivita práce člení na – nárůst fyzického kapitálu (prohlubování kapitálu), – zvýšení kvality faktoru práce a – tempo růstu celkové produktivity faktorů, TFP; jde o speciálně odhadnutý ukazatel technického pokroku nezávislého na výrobních faktorech, který jde ruku v ruce s využíváním všech vstupních faktorů, jako je elektrifikace výroby (disembodied technological progress; označovaný také jako exogenní a autonomní technický pokrok): Vynálezy a objevy, které nepocházejí [přímo] z výrobního procesu). – Viz kompenzace na obyvatele, náklady práce, flexibilita trhu práce, produktivita práce, pracovní potenciál, prohlubování kapitálu, komunikační náklady, mzdový drift, offshoring, produktivita, hodinová produktivita. – Viz příloha “Statistika eurozóny” v příslušném Měsíčním bulletinu ECB, rubrika “Ceny, produkce, poptávka a trhy práce”, podrubrika “HICP, ostatní měření cen a nákladů”. (v členění podle ekonomické aktivity), Měsíční bulletin ECB, říjen 2005, s. 52 a násl. (učebnicová prezentace; přehledy), Měsíční bulletin ECB z dubna 2006, s. 45 a násl. (údaje o vývoji od roku 1981 v jednotlivých sektorech), Měsíční bulletin ECB z října 2006, s. 55 (projekce vývoje produktivity práce do roku 2050); Měsíční bulletin ECB z dubna 2007, s. 45 a násl. 92 f. (opatření strukturální politiky z hlediska jejich vlivu na produktivitu a zaměstnanost), Měsíční bulletin ECB z ledna 2008, s. 51 a dále (vývojové trendy; údaje za jednotlivá odvětví; přehledy), s. 67 a dále (podrobná prezentace. s. 71: přehled vývoje produktivity práce od roku 2002 celkově a v členění podle jednotlivých sektorů), Měsíční bulletin ECB z června 2008, s. 76 a dále (srovnání vývoje produktivity práce v eurozóně a USA v letech 1995-2007; přehledy), Měsíční bulletin ECB z prosince 2009, s. 86 a dále. (vývoj produktivity práce od roku 1999; přehledy, také srovnání s USA), Měsíční bulletin ECB z července 2010, s. 34 f. (vývoj produktivity práce v eurozóně od roku 2008), Měsíční bulletin ECB z ledna 2011, s. 84 f. (produktivita výrobních faktorů v jednotlivých členských zemích eurozóny; přehledy; odkazy), Měsíční bulletin Deutsche Bundesbank z dubna 2012, s. 25 f. (odhad produktivity práce do roku 2020).
Pozor: Finanční encyklopedie je chráněna autorským právem a bez výslovného souhlasu může být použita pouze pro soukromé účely!
Univerzitní profesor Dr. Gerhard Merk, Dipl.rer.pol., Dipl.rer.oec.
Profesor Dr. Eckehard Krah, Dipl.rer.pol.
E-mailová adresa: info@jung-stilling-gesellschaft.de
https://de.wikipedia.org/wiki/Gerhard_Ernst_Merk
https://www.jung-stilling-gesellschaft.de/merk/
https://www.gerhardmerk.de/
Comments
So empty here ... leave a comment!