Produktivita práce

Auch in: CS

Vo všeobecnosti je výsledok výroby pri danom vstupe práce. Existujú rôzne metódy merania. Centrálne banky zvyčajne počítajú: hrubý domáci produkt v stálych cenách vydelený počtom zamestnancov alebo celkovým počtom odpracovaných hodín. ECB priebežne monitoruje produktivitu práce v rámci princípu dvoch pilierov a vypočítava a štatisticky ju vykazuje ako pridanú hodnotu na zamestnanca. – Vo výpočtoch ECB sa produktivita práce člení na – nárast fyzického kapitálu (prehĺbenie kapitálu), – nárast kvality faktora práca a – mieru rastu celkovej produktivity faktorov, TFP; ide o špeciálne odhadnutý ukazovateľ technického pokroku nezávislého od faktorov, ktorý ide ruka v ruke s využívaním všetkých vstupných faktorov, ako je napríklad elektrifikácia výroby (nehmotný technologický pokrok; označuje sa aj ako exogénny a autonómny technický pokrok): Vynálezy a objavy, ktoré nepochádzajú [priamo] z výrobného procesu). – Pozri kompenzácie na obyvateľa, náklady práce, flexibilita trhu práce, produktivita práce, pracovný potenciál, prehlbovanie kapitálu, komunikačné náklady, mzdový drift, offshoring, produktivita, hodinová produktivita. – Pozri prílohu “Štatistika eurozóny” v príslušnom Mesačnom bulletine ECB, časť “Ceny, produkcia, dopyt a trhy práce”, podpoložka “HICP, ostatné merania cien a nákladov”. (v členení podľa ekonomickej aktivity), Mesačný bulletin ECB, október 2005, s. 52 a nasl. (prezentácia učebnice; prehľady), Mesačný bulletin ECB z apríla 2006, s. 45 a nasl. (údaje o vývoji od roku 1981 v jednotlivých sektoroch), Mesačný bulletin ECB z októbra 2006, s. 55 (prognóza vývoja produktivity práce do roku 2050); Mesačný bulletin ECB z apríla 2007, s. 92 f. (opatrenia štrukturálnej politiky z hľadiska ich vplyvu na produktivitu a zamestnanosť), Mesačný bulletin ECB z januára 2008, s. 51 a nasl. (vývojové trendy; údaje za jednotlivé sektory; prehľady), s. 67 a nasl. s. 71: prehľad vývoja produktivity práce od roku 2002 celkovo a v členení na jednotlivé sektory), Mesačný bulletin ECB z júna 2008, s. 76 a nasl. (porovnanie vývoja produktivity práce v eurozóne a USA v rokoch 1995 až 2007; prehľady), Mesačný bulletin ECB z decembra 2009, s. 86 a nasl. (vývoj produktivity práce od roku 1999; prehľady, aj porovnanie s USA), Mesačný bulletin ECB z júla 2010, s. 34 f. (vývoj produktivity práce v eurozóne od roku 2008), Mesačný bulletin ECB z januára 2011, s. 84 f. (produktivita faktorov v jednotlivých členských krajinách eurozóny; prehľady; odkazy), Mesačný bulletin Deutsche Bundesbank z apríla 2012, s. 25 f. (odhad produktivity práce do roku 2020).

Pozor: Finančná encyklopédia je chránená autorským právom a bez výslovného súhlasu sa môže používať len na súkromné účely! Univerzitný profesor Dr. Gerhard Merk, Dipl.rer.pol., Dipl.rer.oec. Profesor Dr. Eckehard Krah, Dipl.rer.pol. E-mailová adresa: info@jung-stilling-gesellschaft.de https://de.wikipedia.org/wiki/Gerhard_Ernst_Merk https://www.jung-stilling-gesellschaft.de/merk/ https://www.gerhardmerk.de/

Zitieren

Merk, G. (Hrsg.): „Produktivita práce“. In: Finanz- und Wirtschaftslexikon. https://www.gerhardmerk.de/produktivita-prace/ (Stand: 10.09.2022).

Die von Universitätsprofessor Dr. Gerhard Merk begründete Sammlung wird seit Herbst 2014 von Professor Dr. Dr. h.c. Eckehard Krah redaktionell fortgeführt und um neue Begriffe ergänzt. Sollten Sie Fehler entdecken oder sonstige Hinweise haben, schreiben Sie an: info@ekrah.com

Produktivita práce

Auch in: SK

Obecně platí, že výsledek výroby pro daný vstup práce. Existují různé metody měření. Centrální banky obvykle počítají: hrubý domácí produkt ve stálých cenách dělený počtem zaměstnanců nebo celkovým počtem odpracovaných hodin. ECB průběžně sleduje produktivitu práce v rámci principu dvou pilířů a vypočítává a statisticky ji vykazuje jako přidanou hodnotu na zaměstnance. – Ve výpočtech ECB se produktivita práce člení na – nárůst fyzického kapitálu (prohlubování kapitálu), – zvýšení kvality faktoru práce a – tempo růstu celkové produktivity faktorů, TFP; jde o speciálně odhadnutý ukazatel technického pokroku nezávislého na výrobních faktorech, který jde ruku v ruce s využíváním všech vstupních faktorů, jako je elektrifikace výroby (disembodied technological progress; označovaný také jako exogenní a autonomní technický pokrok): Vynálezy a objevy, které nepocházejí [přímo] z výrobního procesu). – Viz kompenzace na obyvatele, náklady práce, flexibilita trhu práce, produktivita práce, pracovní potenciál, prohlubování kapitálu, komunikační náklady, mzdový drift, offshoring, produktivita, hodinová produktivita. – Viz příloha “Statistika eurozóny” v příslušném Měsíčním bulletinu ECB, rubrika “Ceny, produkce, poptávka a trhy práce”, podrubrika “HICP, ostatní měření cen a nákladů”. (v členění podle ekonomické aktivity), Měsíční bulletin ECB, říjen 2005, s. 52 a násl. (učebnicová prezentace; přehledy), Měsíční bulletin ECB z dubna 2006, s. 45 a násl. (údaje o vývoji od roku 1981 v jednotlivých sektorech), Měsíční bulletin ECB z října 2006, s. 55 (projekce vývoje produktivity práce do roku 2050); Měsíční bulletin ECB z dubna 2007, s. 45 a násl. 92 f. (opatření strukturální politiky z hlediska jejich vlivu na produktivitu a zaměstnanost), Měsíční bulletin ECB z ledna 2008, s. 51 a dále (vývojové trendy; údaje za jednotlivá odvětví; přehledy), s. 67 a dále (podrobná prezentace. s. 71: přehled vývoje produktivity práce od roku 2002 celkově a v členění podle jednotlivých sektorů), Měsíční bulletin ECB z června 2008, s. 76 a dále (srovnání vývoje produktivity práce v eurozóně a USA v letech 1995-2007; přehledy), Měsíční bulletin ECB z prosince 2009, s. 86 a dále. (vývoj produktivity práce od roku 1999; přehledy, také srovnání s USA), Měsíční bulletin ECB z července 2010, s. 34 f. (vývoj produktivity práce v eurozóně od roku 2008), Měsíční bulletin ECB z ledna 2011, s. 84 f. (produktivita výrobních faktorů v jednotlivých členských zemích eurozóny; přehledy; odkazy), Měsíční bulletin Deutsche Bundesbank z dubna 2012, s. 25 f. (odhad produktivity práce do roku 2020).

Pozor: Finanční encyklopedie je chráněna autorským právem a bez výslovného souhlasu může být použita pouze pro soukromé účely!
Univerzitní profesor Dr. Gerhard Merk, Dipl.rer.pol., Dipl.rer.oec.
Profesor Dr. Eckehard Krah, Dipl.rer.pol.
E-mailová adresa: info@jung-stilling-gesellschaft.de
https://de.wikipedia.org/wiki/Gerhard_Ernst_Merk
https://www.jung-stilling-gesellschaft.de/merk/
https://www.gerhardmerk.de/

Zitieren

Merk, G. (Hrsg.): „Produktivita práce“. In: Finanz- und Wirtschaftslexikon. https://www.gerhardmerk.de/produktivita-prace/ (Stand: 10.09.2022).

Die von Universitätsprofessor Dr. Gerhard Merk begründete Sammlung wird seit Herbst 2014 von Professor Dr. Dr. h.c. Eckehard Krah redaktionell fortgeführt und um neue Begriffe ergänzt. Sollten Sie Fehler entdecken oder sonstige Hinweise haben, schreiben Sie an: info@ekrah.com

5 Seitenaufrufe dieser Seite