Legálně založené a právně bezúhonné společnosti, které sice nejsou bankami, nicméně průběžně nebo dokonce příležitostně provádějí tradiční finanční transakce vlastní bankám – především získávají finanční prostředky a poskytují je jako úvěry – nebo je směřují do společností ohrožených platební neschopností a podílejí se tak na zprostředkování úvěrů, tj. podílejí se na poskytování úvěrů. – Mezi takové společnosti patří především hedgeové fondy, fondy soukromého kapitálu, supí fondy a strukturované investiční nástroje. V USA jsou do stínového bankovního sektoru v tomto smyslu řazeni také veřejní poskytovatelé hypotečních úvěrů Federal National Mortgage Association (FNMA, obvykle nazývaná “Fannie Mae”) a Federal Home Loan Mortgage Corporation (FHLMC, obvykle nazývaná “Freddie Mac”). V krizi rizikových hypoték se ukázalo, že tyto společnosti představují pro globální finanční systém vysoký rizikový faktor vzhledem k jejich propojení se systémově významnými institucemi. – Často se vyskytující kriminalizace a démonizace stínových bank v definovaném smyslu je však neopodstatněná. Pro všechny zúčastněné strany může být výhodné, když některé transakce neprovádějí banky, ale specializované společnosti, které jsou také schopny lépe řídit související rizika. – Protože však, jak ukázala finanční krize, stínové banky v této definici velmi snadno představují systémové riziko, je zcela rozumné, aby je orgány dohledu sledovaly. – Odhaduje se, že globální stínový bankovní trh vzrostl ze 45 bilionů dolarů v roce 2002 na 74 bilionů dolarů v roce 2013. – Podrozvahové fondy, účelové jednotky, strukturované investiční nástroje a účelové jednotky. V mnoha případech jsou zřízeny tak, aby obcházely nezákonné regulatorní požadavky, zejména pokud jde o kapitálovou přiměřenost. Přitom se zde mimo zorné pole orgánů dohledu vytvořila mimořádně vysoká míra rizika, která se v plné míře projevila až v průběhu finanční krize, jež následovala po krizi rizikových hypoték. Mnoho bank bylo nyní náhle nuceno Banka byla nucena převzít dříve outsourcovaná rizika do své rozvahy z důvodu ztráty dobré pověsti. To významně přispělo ke zhoršení jejich kapitálové základny a ke zhoršení jejich likvidity. Ministři a guvernéři centrálních bank zemí G20 proto rozhodli, že tyto společnosti budou do konce roku 2011 podléhat rámci Basel II. – Vedle licencovaných institucí, nad nimiž vykonávají dohled orgány dohledu, existují společnosti, které provozují nepovolené, nelegální peněžní transakce všeho druhu. VNěmecku existuje rozsáhlá skupina takových společností. Vklady často ukládají lidé cizího původu, kteří zde žijí. Podle zjištění Spolkového úřadu pro finanční dohled je stínové bankovnictví v tomto smyslu také často využíváno k praní špinavých peněz. Kromě toho je tento černý trh také ideálním překladištěm padělaných a pozměněných cenných papírů a padělaných karet. – Podíl podvodné činnosti poskytovatelů služeb v této oblasti je mimořádně vysoký, avšak z různých důvodů je uspokojivý postih téměř beznadějný. Zprostředkovatelé proto nabízejí hledání osob (andělů pomsty), které alespoň částečně vrátí ztracené peníze. – V březnu 2012 předložila Evropská komise zelenou knihu o stínovém bankovnictví. Definuje stínové bankovnictví jako “systém zprostředkování úvěrů zahrnující subjekty a činnosti mimo běžný bankovní systém” a podrobně jej vyjmenovává. – Viz Spoofing adres, Paradox bankovní regulace, Blind Pool, Cash Pooling, Daimonion, Steam Room, Domicile Concealment, Confiscation, Financial Vulture, Financial System, Corporate Undertaker, Secret Tip, Money Transfer Intermediary, Ghetto Banking, Grudge Effect, Identity Theft, International Business Company, Internet Offerings, Hawala, High risk countries, Capital Market, Grey, Nebankovní, nominee, Obristen-Darlehn, offshore finanční centra, paralelní bankovnictví, peer-to-peer půjčky, mstící se andělé, regulatorní arbitráž, regulatorní tlak, remitenční služby, honba za výnosem, regulace stínového bankovnictví, podzemní bankovnictví, hmatatelnost, úhlový makléř, dvaadvacet úvěrů. – Srov. výroční zprávu BaFin za rok 2003, str. 71 a násl, Výroční zpráva BaFin za rok 2004, s. 83 a násl. a rovněž příslušná výroční zpráva BaFin (oddíl “Licenční povinnost a postih nepovolených obchodů”), Zpráva o finanční stabilitě za rok 2010, s. 127 (vysoká rizika plynou z produktů s pákovým efektem nabízených v sektoru stínového bankovnictví), Zpráva o finanční stabilitě za rok 2011, s. 74 (dohled a regulace; doporučení Rady pro finanční stabilitu), Výroční zpráva BaFin za rok 2011, s. 127 a násl. 56 a násl. (otázky definice; mezinárodní regulační úsilí), Zpráva o finanční stabilitě 2012, s. 67 a násl. (podrobné představení stínového bankovního sektoru; mnoho přehledů; odkazy na literaturu); s. 75 a násl. (zahraniční stínové banky se zčásti ukazují jako obchodní jednotky zřízené německými institucemi v zahraničí; rizika). Měsíční zpráva ECB z února 2013, s. 99 a dále (o sledování stínového bankovního sektoru; otázky vymezení; úloha Rady pro finanční stabilitu; řada přehledů); Výroční zpráva BaFin za rok 2012, s. 13 a dále (regulační úsilí na mezinárodní úrovni), s. 51 a dále (výčet regulačních opatření); Měsíční zpráva Deutsche Bundesbank z března 2014, s. 15 a dále (podrobný popis; přehledy; odkazy).
Pozor: Finanční encyklopedie je chráněna autorským právem a bez výslovného souhlasu může být použita pouze pro soukromé účely!
Univerzitní profesor Dr. Gerhard Merk, Dipl.rer.pol., Dipl.rer.oec.
Profesor Dr. Eckehard Krah, Dipl.rer.pol.
E-mailová adresa: info@jung-stilling-gesellschaft.de
https://de.wikipedia.org/wiki/Gerhard_Ernst_Merk
https://www.jung-stilling-gesellschaft.de/merk/
https://www.gerhardmerk.de/