Za hlavní rizika jsou považována tato: – příliš vysoká finanční páka; v případě hedgeového fondu LTCM, který se dostal do problémů v roce 1998, byla finanční páka 25: portfolio o tento faktor převyšovalo vlastní kapitál fondu. Velký pákový efekt umožňuje hedgeovému fondu výrazně zvýšit výnosy. Dokud je úrok z pákového efektu nižší než výnos fondu, existuje silná motivace k dalšímu a dalšímu zvyšování pákového efektu. – Finanční prostředky se přesouvají z regulovaných trhů do neregulovaných offshore finančních center, což snadno vede k nedbalejšímu řízení rizik. – Vysoký tlak na výkonnost nutí manažery hedgeových fondů jednat stejným způsobem: zvyšuje se jejich ochota riskovat; zároveň se zvyšuje riziko platební neschopnosti fondu. – V případě ztrát nutí vysoká míra zadlužení k rychlému snižování expozic, které je způsobují: to může velmi snadno vést ke spěchu k odchodu, jak se ukázalo při finanční krizi, která následovala po krizi rizikových hypoték v roce 2007.- Aktivita na relativně nelikvidních trzích může vyvolat náhlé cenové skoky s dalekosáhlými důsledky nebo – jako v případě krize rizikových hypoték – zesílit stávající tržní poruchy. To platí zejména v případech, kdy hedgeové fondy dostávají vysoké výzvy k úhradě marže od svých prime brokerů a zároveň investoři vybírají své vklady z hedgeového fondu, protože se sami často ocitají v situaci nedostatku likvidity. V důsledku toho se v důsledku otřesů spojených s hypoteční krizí výrazně zvýšila volatilita na finančním trhu a zároveň se celosvětově více než zdvojnásobila míra odchodů z hedgeových fondů oproti běžným dvanácti procentům ročně. – Na druhou stranu neexistují žádné důkazy o tom, že by hedgeové fondy hrály významnou roli v příčině finanční krize, která následovala po krizi rizikových hypoték, ačkoli se to často tvrdí. – Viz kanibalizace, mimoburzovní obchodování, hotovostní vypořádání, dohled, nepřímý dohled, Skupina pro politiku řízení rizik protistrany, úvěr versus papír, dominový efekt, pákový efekt, strategie hedgeových fondů, odčerpávání kapitálu, spěch k odchodu, zombie banka. – Srov. výroční zprávu BaFin za rok 2004, s. 18 a násl., s. 89 (problémy s měřením rizik fondů hedgeových fondů), s. 182 a násl. (nedávný vývoj regulace), výroční zprávu BaFin za rok 2009, s. 211 (mezinárodní snahy o přísnější regulaci), jakož i příslušnou výroční zprávu BaFin, kapitolu “Dohled nad obchodováním s cennými papíry a investičními obchody”, zprávu o finanční stabilitě za rok 2012, s. 67 a násl. (stínový bankovní sektor jako celek a jeho rizika).
Pozor: Finanční encyklopedie je chráněna autorským právem a bez výslovného souhlasu může být použita pouze pro soukromé účely!
Univerzitní profesor Dr. Gerhard Merk, Dipl.rer.pol., Dipl.rer.oec.
Profesor Dr. Eckehard Krah, Dipl.rer.pol.
E-mailová adresa: info@jung-stilling-gesellschaft.de
https://de.wikipedia.org/wiki/Gerhard_Ernst_Merk
https://www.jung-stilling-gesellschaft.de/merk/
https://www.gerhardmerk.de/