23. dubna 2010 muselo Řecko, člen eurozóny s téměř jedenácti miliony obyvatel, požádat své sousedy v eurozóně a Mezinárodní měnový fond o finanční pomoc. Země byla prakticky na pokraji státního bankrotu. Po dlouhá léta spotřeba výrazně převyšovala výrobu. Státní dluh, který se nahromadil díky půjčkám v zahraničí, proto vzrostl do závratných (ohromujících) výšek. Na finančním trhu Řecko prakticky nemohlo umístit nové dluhopisy poté, co vyšlo najevo, že schodek veřejných výdajů vůči příjmům v roce 2010 se odhaduje na nejméně 15 % (strop dohodnutý v Paktu stability a růstu činí 3 %). – Balíček pomoci Řecku – vyvolal spory o to, zda taková záchranná síť nevysílá špatné signály ostatním slabším členům eurozóny. Pokud stát ví, že bude v případě nouze podpořen, pak se zdrží nežádoucích opatření (např. omezování státních výdajů, které nelze financovat z vlastní ekonomické síly, zvyšování daní, prodlužování pracovní doby, zvyšování věku odchodu do důchodu). – Zásada rovných podmínek na finančním trhu byla záchranou vážně porušena. Mnoho (zejména francouzských) institucí bez váhání nakoupilo řecké státní dluhopisy, protože jejich výnosy byly lákavé. Ostatní banky se těmto dluhopisům vyhýbaly, protože jasně odhadovaly vysoké riziko ztráty. Záchrana jejich rizikových konkurentů samozřejmě znevýhodnila opatrné instituce, které se právem považovaly za poražené. – Vyvstala také otázka, do jaké míry a jak dlouho budou občané ostatních členských států ochotni platit za deficity ostatních zemí HMU; jinými slovy, že převahu získají politické síly, které si vytkly za cíl rozpad měnové unie. – V neposlední řadě bylo s obavami vnímáno, že Mezinárodní měnový fond podporuje zemi, která se ocitla v nesnázích nikoli kvůli dluhům v cizí měně (xeno měně), ale kvůli předlužení ve vlastní měně, konkrétně v euru. – Ukázalo se, že to byl chybný úsudek, že malý člen, jako je Řecko, nemůže ohrozit celek, tedy HMU. – Stojí za zmínku, že s eurem získali občané Řecka poprvé ve své nedávné historii stabilní měnu, ale příčiny státního bankrotu nyní všeobecně připisují jiným (především však Německu). Také členství Řecka v eurozóně snížilo úrokové sazby v zemi na dosud neslýchaně nízkou úroveň. To podnítilo půjčky, ale jak se ukázalo, sotva investice, které by zlepšily a rozšířily kapitálovou zásobu, a tím posílily konkurenceschopnost. Velká část úvěrů šla spíše do luxusní spotřeby (zejména do nákupu drahých aut a jachet) a do nerentabilních staveb. (Generální) stávky, pochody a masová shromáždění se postavily proti snižování vládních výdajů a přizpůsobení ekonomiky průměrné evropské úrovni. – Vystoupení Řecka z eurozóny, které mnozí požadovali, bylo považováno za velmi nebezpečné, už jen proto, že Irsko, Portugalsko, Španělsko a možná i Itálie by mohly následovat. Německé banky měly v roce 2010 velmi vysoké pohledávky vůči Itálii a ClubMedu. Ty by se přes noc staly pohledávkami v cizí měně v pochybné domácí měně, což by mohlo vést ke krachu německých bank. Kromě toho by došlo k výraznému posílení zbytku eura. Aby se předešlo těmto řetězovým reakcím, bylo rozhodnuto poskytnout Řecku rozsáhlou a stále novou finanční pomoc. – Na začátku března 2012 byli držitelé řeckých státních dluhopisů “dobrovolně donuceni” vzdát se poloviny svých pohledávek. Ale přinejmenším ECB v rámci svých kontroverzních měnověpolitických přímých transakcí měla na začátku roku 2014 ve svém portfoliu řecké státní dluhopisy s více než dvacetiprocentním podílem Řecka. – Viz automatismus přizpůsobení, stávka investorů, bail-out, úprava rozvahy, hra na obviňování, vyvlastnění, chlad, potenciál vydírání, eurobondy, Evropská dluhová agentura, Evropská měnová unie, fundamentální chyba, Evropský stabilizační mechanismus, Evropský měnový fond, podmíněný dluh, výbušnina HMU, rozvaha ECB, finanční stabilita, Friedmanova teze, zlatá podpora, zlatá oběť, Grexit, vzájemný tlak, fiskální konsolidace, irská krize, Neuro, policy clamp, policy default, bailout, blowback effect, debt sustainability, solidarity, financial, special drawing right, blocked account, sovereign debt pressure, Stability and Growth Pact, fundamental error, governance framework, structural reforms, transfer union, excess demand, economy-wide, wealth tax, debt-productivity linkage, contract compliance, growth-debt fact, historical, forced expropriation. – Srov. měsíční zprávu ECB za květen 2010, s. 50 a násl. (opatření iniciovaná Řeckem k dosažení maastrichtských kritérií), měsíční zprávu Deutsche Bundesbank za květen 2010, s. 12 a násl. (kritické připomínky k zárukám v průběhu záchranného programu pro Řecko), měsíční zprávu ECB za červen 2010, s. 38 a násl. (téměř kolaps finančního systému na začátku května v důsledku problémů s Řeckem), měsíční zprávu Deutsche Bundesbank za červenec 2010, s. 23. ff. (o fundamentech), s. 49 (dopady řecké krize na kurz eura), Měsíční zpráva Deutsche Bundesbank ze srpna 2010, s. 43 (rozdíly ve výnosech desetiletých státních dluhopisů v letech 2009 a 2010), Výroční zpráva ECB za rok 2010, s. 21 (zdůvodnění opatření ECB), Výroční zpráva BaFin za rok 2010, s. 15 a násl. (tam také přehledy o splatnosti a výnosech řeckých státních dluhopisů), Měsíční zpráva Deutsche Bundesbank z června 2011, s. 21 a násl. 29 a násl. (výnosové diferenciály státních dluhopisů v eurozóně; přehledy; vysvětlující přístupy), Zpráva o finanční stabilitě 2011, s. 18 a násl. (podrobněji o podpůrných opatřeních), Měsíční zpráva Deutsche Bundesbank z listopadu 2011, s. 43 (prémie za státní dluhopisy prasat od roku 2009), Výroční zpráva BaFin 2011, s. 86 a násl, s. 117 f. (problematika odpisů řeckých státních dluhopisů), Výroční zpráva BaFin 2012, s. 19 (výčet opatření podpory).
Pozor: Finanční encyklopedie je chráněna autorským právem a bez výslovného souhlasu může být použita pouze pro soukromé účely!
Univerzitní profesor Dr. Gerhard Merk, Dipl.rer.pol., Dipl.rer.oec.
Profesor Dr. Eckehard Krah, Dipl.rer.pol.
E-mailová adresa: info@jung-stilling-gesellschaft.de
https://de.wikipedia.org/wiki/Gerhard_Ernst_Merk
https://www.jung-stilling-gesellschaft.de/merk/
https://www.gerhardmerk.de/