Past sociálního státu

Sociální stát, který je dnes v Evropě hustě regulován, vytváří nároky bez základu: činí jednotlivce nezávislým na zaměstnavateli i na jeho vlastním výkonu. To je dokonce ústřední myšlenka sociálního státu. To však blokuje smluvní přístup jednotlivce k jediné síle, která mu pomáhá utvářet jeho ekonomický život, totiž k podnikateli, který zkouší nové způsoby, jak vydělat peníze na trhu. – Více sociálního státu proto nevyhnutelně vede – ke stále větší nezaměstnanosti, – k rostoucímu daňovému zatížení s důsledkem odlivu schopných pracovníků i firem do zahraničí, – k rostoucím státním výdajům (ve federálním rozpočtu na rok 2013 zhruba padesát sedm procent výdajů) a – nakonec k inflaci. – Viz poměr daní, přizpůsobení inflaci, povinné, příjem občana, peníze třetí brány, denní péče o děti, poměr dluhu, vláda, poměr daňového zatížení, princip subsidiarity, Pakt stability a růstu, poměr daňového zatížení, udržitelnost veřejných financí, transferové platby, první článek ústavy, Wagnerův zákon, peníze druhé brány.

Pozor: Finanční encyklopedie je chráněna autorským právem a bez výslovného souhlasu může být použita pouze pro soukromé účely!
Univerzitní profesor Dr. Gerhard Merk, Dipl.rer.pol., Dipl.rer.oec.
Profesor Dr. Eckehard Krah, Dipl.rer.pol.
E-mailová adresa: info@jung-stilling-gesellschaft.de
https://de.wikipedia.org/wiki/Gerhard_Ernst_Merk
https://www.jung-stilling-gesellschaft.de/merk/
https://www.gerhardmerk.de/