Minimální odhad budoucích potřeb (princip pozitivní časové preference)

(Zkušenostní) fakt, že spotřebitelé obecně přisuzují vyšší míru užitečnosti současným statkům než statkům budoucím. Jinými slovy, dnešní zboží má pro člověka vyšší míru touhy. Pokud se tedy někdo dnes vzdá spotřeby, tj. spoří a převádí peníze jako půjčku někomu jinému, chce za tuto časovou preferenci kompenzaci, prémii: úrok. – Viz finanční psychologie, spoření, míra úspor, úrok, úrokové teorie.

Pozor: Finanční encyklopedie je chráněna autorským právem a bez výslovného souhlasu může být použita pouze pro soukromé účely!
Univerzitní profesor Dr. Gerhard Merk, Dipl.rer.pol., Dipl.rer.oec.
Profesor Dr. Eckehard Krah, Dipl.rer.pol.
E-mailová adresa: info@jung-stilling-gesellschaft.de
https://de.wikipedia.org/wiki/Gerhard_Ernst_Merk
https://www.jung-stilling-gesellschaft.de/merk/
https://www.gerhardmerk.de/

Zitieren

Merk, G. (Hrsg.): „Minimální odhad budoucích potřeb (princip pozitivní časové preference)“. In: Finanz- und Wirtschaftslexikon. https://www.gerhardmerk.de/minimalni-odhad-budoucich-potreb-princip-pozitivni-casove-preference/ (Stand: 10.09.2022).

Die von Universitätsprofessor Dr. Gerhard Merk begründete Sammlung wird seit Herbst 2014 von Professor Dr. Dr. h.c. Eckehard Krah redaktionell fortgeführt und um neue Begriffe ergänzt. Sollten Sie Fehler entdecken oder sonstige Hinweise haben, schreiben Sie an: info@ekrah.com

1 Seitenaufruf dieser Seite