Dohoda uzavřená mezi Švédskem a Dánskem v roce 1872, podle níž mince obou zemí a později i bankovky platily v obou zemích. V roce 1877 se k měnové unii připojilo také Norsko, které bylo v té době v personální unii se Švédskem, ale mělo rozsáhlá samosprávná práva. Po vzniku skandinávské měnové unie byly dánská měna, císařský tolar, a švédsko-norská měna, specie tolar, nahrazeny desetinnou měnou 1 koruna = 100 Øre. Od té doby se dánské, švédské a norské koruny (Kroner) vyměňovaly v poměru 1:1:1. V Unii byly v oběhu tři různé zlaté mince v hodnotách 5, 10 a 20 korun. Do Skandinávské mincovní unie patřil také Island, který od té doby 1380 bylo dánským majetkem. V roce 1918 se Island stal samostatným královstvím a v roce 1922 vydal své první mince. Unie se rozpadla v roce 1924, protože její členové sledovali odlišné cíle měnové politiky. – Viz Evropská měnová unie, mincovní unie, latina, mincovní smlouvy.
Pozor: Finanční encyklopedie je chráněna autorským právem a bez výslovného souhlasu může být použita pouze pro soukromé účely!
Univerzitní profesor Dr. Gerhard Merk, Dipl.rer.pol., Dipl.rer.oec.
Profesor Dr. Eckehard Krah, Dipl.rer.pol.
E-mailová adresa: info@jung-stilling-gesellschaft.de
https://de.wikipedia.org/wiki/Gerhard_Ernst_Merk
https://www.jung-stilling-gesellschaft.de/merk/
https://www.gerhardmerk.de/