Politika centrální banky, která je zaměřena výhradně nebo převážně na poskytování určitého množství peněz, které má na mysli, a nikoli nebo téměř vůbec ne na úrokové sazby. – V době finančních krizí, jako tomu bylo v Japonsku po roce 1990 a ve světě v roce 2009, se tato politika jeví jako vhodný prostředek, jak se vyhnout úvěrové krizi a zmírnit recesi. – V detailu existuje několik způsobů, a to centrální banka – nakupuje státní dluhopisy, čímž rozšiřuje nabídku peněz; zároveň má zvýšená poptávka na kapitálovém trhu snížit výnosy dlouhodobých cenných papírů a vyvíjet tlak na úroveň úrokových sazeb jako celku; – nakupuje podnikové dluhopisy a komerční cenné papíry. Tímto způsobem je dodávka likvidity podnikům zaručena přímo centrální bankou, a to i přes nedostatek likvidity. Tuto formu kvantitativního uvolňování zvolil – vedle nákupu státních dluhopisů – americký Federální rezervní systém na jaře 2009, přestože znevýhodňuje malé a střední podniky, které nejsou schopny emitovat a jsou závislé na bankovních úvěrech, tj. zjevně způsobuje nekalou konkurenci; – nakupuje kryté dluhopisy, jejichž kvalita podléhá zvláštním požadavkům – např. úroveň ratingu, způsobilost jako zajištění u centrální banky, výše emise příslušné emise; instituce tak mohou tyto úročené papíry vyměnit za peníze centrální banky. V červenci 2009 koupila ECB od bank dluhopisy zajištěné aktivy (kryté dluhopisy, např. Pfandbriefe) v hodnotě 60 miliard EUR; – nekupuje cenné papíry, ale přijímá je jako zástavu za poskytnutí likvidity (peněz centrální banky) od bank. Současně zmírňuje požadavky na způsobilé zajištění (papíry způsobilé pro refinancování u centrální banky) a prodlužuje dobu, do které musí banky tyto úvěry centrální bance splatit (repo obchody). Tento typ kvantitativního uvolňování použila ECB předtím, než v červnu 2009 nakoupila také dluhopisy typu Pfandbriefe a kryté dluhopisy v celkové hodnotě 60 mld. eur. Popsaná varianta se také nazývá “pasivní kvantitativní uvolňování” (politika posílené úvěrové podpory). Je považováno za nejlepší formu kvantitativního uvolňování. Samotná skutečnost, že refinanční operace poskytující likviditu jsou časově omezené, znamená, že poskytnutá likvidita na konci období odtéká ze systému, tj. že vytvořené peníze se vracejí zpět do centrální banky (automatická výstupní operace). ECB se samozřejmě domnívala, že bude muset poprvé vykoupit státní dluhopisy v květnu 2010 v průběhu řecké krize, protože v té době hrozil kolaps finančního systému. – Nevýhodou jakékoli politiky kvantitativního uvolňování je to, že banky často nepoužívají získanou likviditu – jak je zamýšleno v tomto opatření – k poskytování úvěrů klientům, ale naopak ji využívají k doplnění svých finančních rezerv nebo dokonce investují levné peníze do zahraničí, aby získaly úroky. Peníze se nakonec nedostanou do reálné ekonomiky, jak bylo opatřením zamýšleno. Kvantitativní uvolňování každopádně sotva stimuluje investice. Uměle nízké úrokové sazby navíc znamenají ztrátu pro střadatele. Bylo spočítáno, že jen v důsledku dietních výnosů z bankovních vkladů přišli němečtí občané o 36 miliard eur ročně, což znamenalo, že museli výrazně přispět k překonání finanční krize, která následovala po krizi na trhu rizikových hypoték. – A konečně, finanční historie nás nade vší pochybnost učí, že levné peníze dříve či později vedou ke vzniku spekulativních bublin. – Viz přehánění, centrální bankovnictví, nákupy, centrální bankovnictví, bazuka, úprava bilance, krevní mýto, carry trades, kryté dluhopisy, zákaz financování deficitu, výnosy z diet, tříletý tendr, Evropská měnová unie, fundamentální chyba, finanční krize, břemena, Friedmanova teze, věřitel peněz poslední instance, úvěrová krize, úvěrová podpora, prodloužená, Larghezza, past likvidity, tendr s pevnou sazbou, zajištění, obchodovatelné, jižní fronta, skrytá politika, přerozdělování, vyvolaná centrální bankou, vztah ztráty a úvěru, plný příděl, dvanáctiměsíční tendr. – Srov. výroční zprávu Deutsche Bundesbank za rok 2008, s. 34 a násl. (poskytování likvidity ECB během finanční krize), Měsíční zprávu ECB z března 2009, s. 31 a násl. (přehledy za období 2004-2008), Výroční zprávu ECB za rok 2008, s. 113 a násl. (představení opatření v rámci poskytování likvidity během finanční krize), Měsíční zprávu ECB z června 2009, s. 37 a násl. (podrobněji o opatřeních ECB; přehledy), Měsíční zprávu ECB z července 2009, s. 37 a násl. 85 ff (Měnová politika ECB během finanční krize; přehledy), Měsíční zpráva ECB ze srpna 2009, s. 37 ff (Účinky první dlouhodobější refinanční operace se splatností jeden rok), Měsíční zpráva Deutsche Bundesbank ze srpna 2009, s. 46 (Nákup krytých dluhopisů ECB; přehledy), Měsíční zpráva ECB z prosince 2009, s. 39 ff (Nabídka likvidity v období srpen 2007 až 2009; přehledy), Výroční zpráva Deutsche Bundesbank za rok 2009, s. 46. 34 a násl. (vliv kvantitativního uvolňování; přehledy), Výroční zpráva ECB 2009, s. 17 a násl. (výčet a hodnocení zvláštních opatření), Zpráva o finanční stabilitě 2009, s. 93 a násl. (hodnocení všech zvláštních opatření měnové politiky; podrobné představení; řada přehledů), Měsíční zpráva ECB z ledna 2010, s. 67 a násl. (měnová politika ECB v době finanční krize; výčet a hodnocení jednotlivých opatření), Měsíční zpráva ECB z června 2010. s. 24 a násl. a s. 33 a násl. (dramatická situace na finančních trzích si vyžádala rychlý zásah ECB), Měsíční zpráva ECB za srpen 2010, s. 34 a násl. (vyhodnocení programu nákupu krytých dluhopisů; přehledy), Výroční zpráva ECB za rok 2010, s. 19 a násl. (souhrnná prezentace opatření s odůvodněním), Zpráva o finanční stabilitě 2011, s. 21 f (bude zachován plný příděl v rámci refinančních operací ECB).
Pozor: Finanční encyklopedie je chráněna autorským právem a bez výslovného souhlasu může být použita pouze pro soukromé účely!
Univerzitní profesor Dr. Gerhard Merk, Dipl.rer.pol., Dipl.rer.oec.
Profesor Dr. Eckehard Krah, Dipl.rer.pol.
E-mailová adresa: info@jung-stilling-gesellschaft.de
https://de.wikipedia.org/wiki/Gerhard_Ernst_Merk
https://www.jung-stilling-gesellschaft.de/merk/
https://www.gerhardmerk.de/