Současné vnímání výše budoucího zhoršení hodnoty peněz. – Ty lze částečně měřit cenou dluhopisů vázaných na hodnotu peněz (indexovaných; indexovaných) ve srovnání s dluhopisy s nominální úrokovou sazbou. V Anglii jsou nejdůležitějším měřítkem měnové politiky inflační očekávání. Vzhledem k tomu, že opatření měnové politiky ovlivňují ceny až s určitým zpožděním, musí centrální banka při rozhodování o měnové politice v zásadě vycházet také z očekávaného budoucího vývoje cen. – Míra inflačních očekávání závisí na důvěryhodnosti dlouhodobější cenově stabilizační politiky centrální banky. Pokud je tato důvěra vysoká, existuje také obecné porozumění, že například ztráty reálného příjmu související s cenou ropy je třeba akceptovat; obávané sekundární efekty jsou pak vyloučeny. Na druhé straně se ukázalo, že – stávající nepříznivá inflační očekávání se snadno zakoření a – jejich obnovení je velmi zdlouhavé a – možné pouze za cenu značných makroekonomických nákladů. – ECB významně přispěla k upevnění inflačních očekávání v eurozóně vyhlášením inflačního cíle – ve střednědobém horizontu na úrovni dvou procent – , svým pravidelným závazkem držet se této referenční hodnoty a svou politikou otevřených úst. – Viz zemědělská politika, omezení hodnoty bankovek, kódová slova, konsenzuální ekonomie, dividenda, inflace vázaná na inflaci, třetí pilíř, průzkum nákupních manažerů, průzkum mezi profesionálními prognostiky, měnová politika, výhledová politika, paradox důvěryhodnosti, Greenspanova doktrína, Goldilocksova ekonomie, Greenspeak, inflace, vnímaná inflace, cílování inflace, kompenzace inflace, inflační očekávání, kritérium stálosti, teze o lži a podvodu, cena mléka, Mundellův-Tobinův efekt, potraviny, cenové úpravy, argument reálné úrokové sazby, swap, indexovaná inflace, vztah vládního dluhu a úrokové sazby, Theiliův koeficient nerovnováhy, rozmazanost, konstruktivní, předstihové efekty, hromadění komodit, časové preference, očekávání úrokové sazby, dvou pilířová politika, sekundární efekty. – Srov. Měsíční bulletin ECB z února 2002, s. 18 a dále, Měsíční bulletin ECB z května 2002, s. 28 a dále, Měsíční bulletin ECB ze srpna 2003, s. 26 a dále, Měsíční bulletin ECB ze září 2003, s. 34 a dále, Výroční zpráva Deutsche Bundesbank za rok 2003, s. 41, Měsíční zpráva ECB z května 2004, s. 34 a násl., Měsíční zpráva ECB ze srpna 2004, s. 39 a násl., Měsíční zpráva ECB z listopadu 2004, s. 39 a násl., Měsíční zpráva ECB z května 2005, s. 41 a násl, Měsíční bulletin ECB z července 2005, s. 72 a násl. (důvody rozdílného vnímání), Měsíční bulletin ECB z února 2006, s. 44 a násl. (s. 46: zlomová míra inflace: rozdíl výnosů nominálních a indexovaných dluhopisů), Měsíční bulletin ECB z května 2006, s. 44 a násl. (zde také analýza ukazatelů dlouhodobějších inflačních očekávání), Měsíční bulletin ECB z července 2006, s. 63 a násl. (učebnicová prezentace; mnoho přehledů), Měsíční bulletin ECB ze září 2006, s. 56 a násl. (s. 57: inflační očekávání a skutečná inflace od roku 1992), Měsíční bulletin Deutsche Bundesbank z října 2006, s. 15 a násl. (podrobná prezentace s odkazy v poznámkách), Výroční zpráva ECB 2006, s. 57 a násl. (podrobná prezentace; přehledy), Měsíční bulletin ECB ze září 2007, s. 40 a násl. (sezónní průběh zlomové míry inflace; srovnání s inflačně indexovanými swapovými sazbami), Měsíční bulletin ECB z listopadu 2007, s. 41 a dále (příčiny a (s. 44) dopady zvýšených inflačních očekávání; přehledy), Měsíční bulletin Deutsche Bundesbank z listopadu 2007, s. 56 a dále (měřený vztah mezi vnímanou a očekávanou mírou inflace; přehledy), Měsíční bulletin ECB z prosince 2007, s. 71 a dále. (vývoj od roku 2001; informační obsah příslušných opatření), Měsíční zpráva Deutsche Bundesbank z července 2008, s. 43 (role očekávání a důvěryhodnosti centrální banky), Měsíční zpráva ECB z listopadu 2008 (růst výnosů dluhopisů vázaných na inflaci také v důsledku očekávání vysokých vládních výdajů v souvislosti s finanční krizí; další důvody), Měsíční zpráva Deutsche Bundesbank z prosince 2008, s. 38 f. (pro plánování účastníků trhu jsou rozhodující dlouhodobější (ve střednědobém a dlouhodobém horizontu) inflační očekávání), Měsíční bulletin ECB z března 2010, s. 61 a násl. (srovnání let 2003-2009; přehledy; odkazy na literaturu), s. 95 (rozpočtová nerovnováha zvyšuje inflační očekávání), Měsíční bulletin ECB z února 2011, s. 79 a násl. (stať s podrobným vysvětlením a mnoha přehledy i odkazy na literaturu), Výroční zpráva ECB za rok 2012, s. 95 a násl. 42 a násl. (inflační očekávání od roku 2004; s. 45: nejistoty zjištěné v průzkumech zůstávají na vysoké úrovni), Měsíční bulletin ECB z října 2013, s. 44 a násl. (ukotvení dlouhodobých inflačních očekávání; přehledy), Měsíční bulletin Deutsche Bundesbank z dubna 2014, s. 73 a násl. (význam a měření očekávané míry inflace; přehledy; odkazy), Měsíční bulletin ECB z července 2014, s. 38 a násl. (Inflační prémie jako měřítko inflačních očekávání; přehledy); s. 49 a násl. (Inflační očekávání z různých zdrojů prezentovaná komparativně; přehledy).
Pozor: Finanční encyklopedie je chráněna autorským právem a bez výslovného souhlasu může být použita pouze pro soukromé účely!
Univerzitní profesor Dr. Gerhard Merk, Dipl.rer.pol., Dipl.rer.oec.
Profesor Dr. Eckehard Krah, Dipl.rer.pol.
E-mailová adresa: info@jung-stilling-gesellschaft.de
https://de.wikipedia.org/wiki/Gerhard_Ernst_Merk
https://www.jung-stilling-gesellschaft.de/merk/
https://www.gerhardmerk.de/