Bankovní poplatek

Zvláštní daň pro instituce, která byla v Německu prosazena po finanční krizi v důsledku krize rizikových hypoték. Daň měla činit patnáct procent ročního zisku instituce. Takto získané prostředky měly plynout do zvláštního fondu (bezpečnostního fondu), z něhož by se poskytovala pomoc v případě krize ve finančním sektoru. Záměrem bylo ulehčit státnímu rozpočtu a v konečném důsledku i daňovým poplatníkům od výplaty náhrad za ztráty v mimořádných situacích. – Mezi mnoha otázkami, které bankovní poplatek vyvolal, bylo také často bohužel opomíjené rozhodnutí o tom, jak investovat peníze, které banky do garančního fondu odvedly. Zákon o restrukturalizaci a zřízení restrukturalizačního fondu vytvořily právní základ pro bankovní odvod v podrobnostech – viz Špatný bankovní model, německý, Agentura pro stabilizaci finančního trhu, Povinný konvertibilní dluhopis, Restrukturalizační fond. – Srov. výroční zprávu BaFin za rok 2010, s. 129 (výpočet výše bankovního odvodu na instituci), měsíční zprávu Deutsche Bundesbank z června 2011, s. 78 (výpočet podle zákona o restrukturalizaci).

Pozor: Finanční encyklopedie je chráněna autorským právem a bez výslovného souhlasu může být použita pouze pro soukromé účely!
Univerzitní profesor Dr. Gerhard Merk, Dipl.rer.pol., Dipl.rer.oec.
Profesor Dr. Eckehard Krah, Dipl.rer.pol.
E-mailová adresa: info@jung-stilling-gesellschaft.de
https://de.wikipedia.org/wiki/Gerhard_Ernst_Merk
https://www.jung-stilling-gesellschaft.de/merk/
https://www.gerhardmerk.de/

Zitieren

Merk, G. (Hrsg.): „Bankovní poplatek“. In: Finanz- und Wirtschaftslexikon. https://www.gerhardmerk.de/bankovni-poplatek/ (Stand: 10.09.2022).

Die von Universitätsprofessor Dr. Gerhard Merk begründete Sammlung wird seit Herbst 2014 von Professor Dr. Dr. h.c. Eckehard Krah redaktionell fortgeführt und um neue Begriffe ergänzt. Sollten Sie Fehler entdecken oder sonstige Hinweise haben, schreiben Sie an: info@ekrah.com