Obecně se jedná o záchranu formou oddlužení ze strany třetích stran (situace, kdy je krachujícímu nebo téměř krachujícímu subjektu, jako je podnik nebo banka, poskytnuta nová injekce likvidity, aby mohl dostát svým krátkodobým závazkům). Rozlišuje se mezi – soukromým bail-outem, kdy je podnik, např. banka, zachráněn před platební neschopností jinou institucí, centrální bankou, státem, – domácím bail-outem, kdy je platební schopnost státní instituce – obce, okresu, státu, státního podniku – narušena pomocí jiného veřejného orgánu, a – mezinárodním bail-outem, kdy je stát podpořen jiným státem nebo mezinárodními organizacemi, např. Mezinárodním měnovým fondem. – Ve Smlouvě o EU (článek 125 SFEU) je zakotvena doložka o neplacení dluhů: Společenství neodpovídá za dluhy žádných veřejných subjektů v členských státech. Mnozí se sice od počátku obávali, že v naléhavých případech bude možné učinit výjimky na základě odpovídajícího rozhodnutí Evropského parlamentu. – V průběhu finanční krize, která následovala po krizi rizikových hypoték v roce 2007, se hovořilo o dluhopisech vydaných Komisí EU, jejichž výnosy by byly předány státům, které se samy o sobě na kapitálovém trhu těší jen stěží důvěře. Uvažovalo se také o tom, že by ECB mohla nakupovat státní dluhopisy na sekundárním trhu – podle Smlouvy o EU je to na primárním trhu výslovně zakázáno – s cílem stabilizovat ceny, což také učinila. Jedná se však o opatření proti duchu ustanovení o zákazu záchrany, které má zabránit morálnímu hazardu na státní úrovni. Lákadlem je, že národní vlády budou v pokušení utrácet laxně, pokud budou moci počítat s tím, že část jejich dluhu převezmou ostatní členové. Důsledkem by byl “závod ve fiskální nedisciplinovanosti”, a tím by se odkládaly nezbytné úpravy národního hospodářství. – Proto by za tento druh finanční pomoci, která je vázána na přísně sledované podmínky (kondicionalita), měl být nadále odpovědný pouze Mezinárodní měnový fond (MMF). Na summitu G20 v Londýně 2. dubna 2009 byl tento úkol MMF zdůrazněn, a proto byly finanční zdroje MMF výrazně navýšeny. – Viz rezoluční mechanismus, jednotný, dohoda s AIG, strach, perverzní, předpoklad, centrální bankovnictví, odkupy, centrální bankovnictví, aval, banka, systémový, záchrana bank, záchrana bank, reverz, bankovní unie, úprava bilance, bazuka, záruka, zákaz financování deficitu, Finsko, eurobondy, společný, Evropský nástroj finanční stabilizace, Evropská měnová unie, zásadní chyba, podmíněná pohledávka, pád ECB z milosti, záruka, operace na peněžním trhu, věřitel poslední instance, Giips states, government guaranteed bond, government spreads, peer pressure, Kaldor Hicks criterion, wage policy, coordinated, moral hazard, nuclear option, Plan C, policy clamp, policy default, bailout, risk sharing, return ideology, shadow state, debt repayment pact, European, safety net, global, Single Master Liquidity Conduit, stabilization mechanism, European, stability fund, European, stand-by credit, transfer union, redistribution, central bank induced, wealth levy, Vazba dluh-produktivita, věrnost smlouvě, bublina důvěry, fakt růstu a dluhu, historická, měnová unie 2. obousměrná opce, nucené vyvlastnění, nuceně směnitelný dluhopis. – Srov. měsíční zprávu Deutsche Bundesbank z května 2010, s. 12 f., s. 67 f. (kritika záruk v rámci Evropského stabilizačního mechanismu).
Pozor: Finanční encyklopedie je chráněna autorským právem a bez výslovného souhlasu může být použita pouze pro soukromé účely!
Univerzitní profesor Dr. Gerhard Merk, Dipl.rer.pol., Dipl.rer.oec.
Profesor Dr. Eckehard Krah, Dipl.rer.pol.
E-mailová adresa: info@jung-stilling-gesellschaft.de
https://de.wikipedia.org/wiki/Gerhard_Ernst_Merk
https://www.jung-stilling-gesellschaft.de/merk/
https://www.gerhardmerk.de/