Obecně se jedná o úvěr poskytnutý někým – obvykle bankou, ale někdy i jinými společnostmi, např. managementem skupiny – na základě převzetí ručení nebo poskytnutí záruky. To znamená, že banka neposkytuje likvidní prostředky, ale svou vlastní bonitu nebo mateřská společnost své dobré jméno (místo v očích veřejnosti). – Při převzetí ručení se banka zavazuje ručit za závazky dlužníka vůči třetí straně, např. jiné instituci, finančnímu úřadu, dopravci, soudu. Jedná se o příslušenství, tj. přísně vázané na základní pohledávku. – V případě záruky (ručení) se naopak banka zavazuje ručit třetí straně za určitý budoucí výsledek – např. zálohu dodavateli, záruku – a poskytnout třetí straně záruku: Záloha dodavateli, záruka třetí straně. Tato povinnost je abstraktní, a proto nesouvisí se základním nárokem. Obě formy představují podmíněné závazky, které musí být podle Basel II vykázány v rozvaze. V Německu spadají záruční transakce pod § 1 německého zákona o bankách (KWG), a proto podléhají povolení. – Poplatek za záruku je poplatek, který si banka účtuje za své služby. – Zejména ručení za směnku: spolupodepsáním směnky se potvrzuje, že v případě potřeby ručí za směnečnou sumu. – Viz akomodace, podrozvahová transakce, blanket, diskont, podmíněná pohledávka, arbitráž s pevným výnosem, záruční transakce, akomodační závazek, kompenzační dopis, směnka.
Pozor: Finanční encyklopedie je chráněna autorským právem a bez výslovného souhlasu může být použita pouze pro soukromé účely!
Univerzitní profesor Dr. Gerhard Merk, Dipl.rer.pol., Dipl.rer.oec.
Profesor Dr. Eckehard Krah, Dipl.rer.pol.
E-mailová adresa: info@jung-stilling-gesellschaft.de
https://de.wikipedia.org/wiki/Gerhard_Ernst_Merk
https://www.jung-stilling-gesellschaft.de/merk/
https://www.gerhardmerk.de/