Ukazatel likvidity, strukturální (ukazatel čistého stabilního financování, NSFR)

Poměr dostupného financování ke stabilnímu financování požadovanému orgány dohledu. Cílem NSFR je zajistit, aby instituce nebyly příliš závislé na krátkodobých, a tedy relativně vysoce kolísavých (volatilních) zdrojích refinancování, které jsou obtížně předvídatelné (nepředvídatelné). Jinými slovy, vytváří se pobídka k většímu využívání dlouhodobých zdrojů refinancování. – V průběhu finanční krize, která vyplynula z krize rizikových hypoték, se ukázalo, že velkým úzkým místem na finančním trhu není primárně kapitál, ale schopnost prodat aktiva a přeměnit je na hotovost v nepříznivých tržních podmínkách. Z tohoto důvodu musí banky v EU až do začátku roku 2019 držet většinu svých likviditních rezerv v pevných aktivech – původně se počítalo s koncem roku 2012, ale ne méně než padesát procent. Zbývající část může tvořit hotovost, státní dluhopisy, vysoce kvalitní podnikové dluhopisy a kryté dluhopisy, jako jsou Pfandbriefe. V případě státních dluhopisů vznikl požadavek uznávat pouze vysoce bonitní cenné papíry, tj. cenné papíry takových států, které jsou po přiměřeném objektivním zvážení a posouzení investory také schopny a ochotny splácet přijaté úvěry. Vychází se z časového horizontu dvanácti měsíců. – Viz ukazatel krytí likvidity, krizový plán likvidity, likviditní rezerva, riziko likvidity, likviditní šok, regulace likvidity, riziková likvidita, nouzová rezerva, ukazatel rychlé likvidity. Solventnost, dohled nad solventností, stavový přístup, scénáře, výjimečné. – Srov. výroční zprávu BaFin za rok 2008, s. 51 (CEBS vyzývá, aby se Buffer z trvale likvidních aktiv), s. 56 (Pravidla pro řízení rizika likvidity), Měsíční bulletin ECB z července 2009, s. 17 a násl. (Tendence ke zvyšování likviditního polštáře v době finanční krize; přehledy), Výroční zpráva Deutsche Bundesbank za rok 2009, s. 17 a násl. 99 (likviditní rezerva jako ochrana před systémovou krizí), Výroční zpráva BaFin za rok 2009, s. 51 (doporučení CEBS ohledně vhodné výše a složení likviditní rezervy), Výroční zpráva BaFin za rok 2010, s. 137 (podrobná úprava v rámci novely MaRisk 2010), Výroční zpráva BaFin za rok 2011, s. 137. 66 (specifikace podrobností výpočtu), jakož i příslušná výroční zpráva BaFin, kapitola “Dohled nad bankami, poskytovateli finančních služeb a platebními institucemi”, Měsíční zpráva ECB z dubna 2013, s. 86 (definice), Měsíční zpráva Deutsche Bundesbank z června 2013, s. 63 f. (požadavky na řízení likvidity institucí v rámci Basel III), Zpráva o finanční stabilitě 2013, s. 105 (NSFR nevylučuje, aby národní orgány dohledu definovaly další závazné ukazatele likvidity).

Pozor: Finanční encyklopedie je chráněna autorským právem a bez výslovného souhlasu může být použita pouze pro soukromé účely!
Univerzitní profesor Dr. Gerhard Merk, Dipl.rer.pol., Dipl.rer.oec.
Profesor Dr. Eckehard Krah, Dipl.rer.pol.
E-mailová adresa: info@jung-stilling-gesellschaft.de
https://de.wikipedia.org/wiki/Gerhard_Ernst_Merk
https://www.jung-stilling-gesellschaft.de/merk/
https://www.gerhardmerk.de/

Zitieren

Merk, G. (Hrsg.): „Ukazatel likvidity, strukturální (ukazatel čistého stabilního financování, NSFR)“. In: Finanz- und Wirtschaftslexikon. https://www.gerhardmerk.de/ukazatel-likvidity-strukturalni-ukazatel-cisteho-stabilniho-financovani-nsfr/ (Stand: 10.09.2022).

Die von Universitätsprofessor Dr. Gerhard Merk begründete Sammlung wird seit Herbst 2014 von Professor Dr. Dr. h.c. Eckehard Krah redaktionell fortgeführt und um neue Begriffe ergänzt. Sollten Sie Fehler entdecken oder sonstige Hinweise haben, schreiben Sie an: info@ekrah.com

Diese Seite wurde seit dem 9. Oktober 2026 einmal aufgerufen.