Zahraniční zadluženost

Podniky a domácnosti v dané zemi – jako v případě zemí, které vstoupily do EU po roce 2000 – si berou půjčky v zahraničí. Očekávají, že hodnota jejich vlastní měny poroste – nebo, jako v případě přistupujících zemí EU, že se brzy stanou součástí eurozóny – a že jejich úvěrové riziko je proto minimální. Pokud se tyto předpoklady nenaplní nebo – jako v případě některých pobaltských přistupujících zemí – politici neudělají prakticky nic pro dosažení konvergenčních kritérií pro vstup do měnové unie, dříve či později se daná země dostane do krize. Ratingové agentury snižují ratingy těchto zemí a prakticky je odříznou od mezinárodního kapitálového trhu. Soukromí investoři se z těchto zemí stahují, podobně jako se v roce 2008 v souvislosti s celosvětovou finanční krizí ve velké míře stáhli z Polska a pobaltských zemí. To v příslušných zemích probouzí nežádoucí politická hnutí, která mají brzdící účinek na růst a zaměstnanost.

Pozor: Finanční encyklopedie je chráněna autorským právem a bez výslovného souhlasu může být použita pouze pro soukromé účely!
Univerzitní profesor Dr. Gerhard Merk, Dipl.rer.pol., Dipl.rer.oec.
Profesor Dr. Eckehard Krah, Dipl.rer.pol.
E-mailová adresa: info@jung-stilling-gesellschaft.de
https://de.wikipedia.org/wiki/Gerhard_Ernst_Merk
https://www.jung-stilling-gesellschaft.de/merk/
https://www.gerhardmerk.de/

Zitieren

Merk, G. (Hrsg.): „Zahraniční zadluženost“. In: Finanz- und Wirtschaftslexikon. https://www.gerhardmerk.de/zahranicni-zadluzenost/ (Stand: 10.09.2022).