Veřejná půjčka, státní půjčka, vládní půjčka

Dluhopis vydaný státem jako celkem – v některých statistikách včetně veřejných orgánů v rámci státu jako celku. – V době nejistoty na finančním trhu je po státních cenných papírech stále větší poptávka, což způsobuje růst jejich ceny a pokles výnosů. Úvěruschopnost státu jako emitenta dluhopisů je zřejmě investory hodnocena lépe než bonita podniků. Je to proto, že pouze stát má možnost vybírat povinné daně. Tímto způsobem může získat prostředky k udržení své finanční způsobilosti jednat a obsluhovat své dluhy. – Je pravda, že se již několikrát ukázalo, zejména během řecké krize, že když je stát předlužen a hrozí mu státní bankrot, důvěra v tyto cenné papíry náhle klesá a investoři vyprazdňují svá portfolia. Je však otázkou, zda v takových případech byly státní dluhopisy garantovány institucemi, jako je Evropský stabilizační mechanismus. To vytváří nesprávné pobídky pro deficitní země a pro kupce jejich dluhových nástrojů. Koneckonců lze věřit, že daňoví poplatníci ostatních států v případě potřeby zasáhnou. Z tohoto důvodu byl stabilizační fond pro finančně slabé členy eurozóny zřízen až v roce 2013 – především na nátlak Německa. Od té doby musí být držitelé státních dluhopisů připraveni vzdát se části svých pohledávek, aby zachránili stát v nesnázích. Už jen toto oznámení mělo za následek, že od roku 2013 se splatné státní dluhopisy nestabilních členských států HMU, jako jsou Řecko, Irsko, Portugalsko, Španělsko a Itálie, obchodovaly s vysokým diskontem. To pak vedlo k někdy ostrým výtkám vůči Německu, které bylo jako hlavní financiér státního dluhu těchto zemí obviňováno z nedostatku solidarity. Jak už to tak bývá, obviňovány byly ty státy, které část sociálního produktu vytvořeného svými občany poskytly na záchranu ostatních, místo aby zvýšily tlak na ty, kteří si žijí nad poměry. – Na začátku března 2012 byli držitelé řeckých státních dluhopisů “dobrovolně donuceni” vzdát se poloviny svých pohledávek. – Skutečnost, že Evropský nástroj finanční stabilizace má podle představ mnoha politiků sloužit jako záchytný bod pro bezcenné státní dluhopisy, čímž se obchází stávající zákon, však vysílá znepokojivé signály pro budoucnost eurozóny. – Zkušenosti s řeckými státními dluhopisy, jejichž tržní hodnota se v roce 2011 v některých případech propadla až o polovinu, vedly k tomu, že řada bank podpořila státní dluhopisy ve svých účetních knihách také vlastním kapitálem, a to nad rámec požadavků na vlastní kapitál podle Basel III. V přezkumu kvality aktiv je za jeden z největších problémů považováno ocenění státních dluhopisů. V současné době se však považuje za nesporné, že těmto cenným papírům by měla být vždy přiřazena odůvodněná riziková váha. Nic takového jako “bezpečné státní dluhopisy” již neexistuje. – Viz agenturní dluhopisy, bail-out, bilanční triky, suverén, hra na obviňování, Evropská měnová unie, fundamentální chyba, úpadek ECB, fiskální agent, multiplikace peněz, vnitřní měnová unie, tvorba, morální hazard, selhání politiky, udržitelnost dluhu, sedmiprocentní limit, vládní cenné papíry, jižní fronta, transferová unie, poplatek z aktiv, smluvní věrnost, předběžný efekt, výnosová křivka, nucené vyvlastnění. – Srov. k mezinárodním rozdílům ve výnosech a jejich důsledkům Měsíční bulletin ECB z dubna 2005, s. 10 a násl, Měsíční zpráva ECB ze září 2005, s. 35 a dále (zde také propojení výnosových diferenciálů jednotlivých státních dluhopisů s úvěrovým ratingem), Měsíční zpráva Deutsche Bundesbank z října 2006, s. 29 a dále (podrobná prezentace s mnoha přehledy), Měsíční zpráva ECB z listopadu 2008, s. 34 a dále (výnosové diferenciály také mezi dluhopisy jednotlivých členů eurozóny; přehledy), Měsíční zpráva ECB z prosince 2008, s. 39 a dále. 39 a násl. (silná volatilita výnosů státních dluhopisů v důsledku finanční krize; přehledy), Měsíční zpráva ECB ze září 2009, s. 38 a násl. (rozpětí výnosů státních dluhopisů v eurozóně během finanční krize, přehledy; odkazy), Výroční zpráva BaFin 2009, s. 23 (srovnání výnosů desetiletých státních dluhopisů v Německu a USA od roku 2005), Zpráva o finanční stabilitě 2010, s. 39 a násl. 34 a násl. (rizika kompenzace u státních dluhopisů), Měsíční zpráva Deutsche Bundesbank z června 2011, s. 29 a násl. (výnosové diferenciály státních dluhopisů v eurozóně; přehledy; vysvětlující přístupy), Měsíční zpráva Deutsche Bundesbank z listopadu 2011, s. 43 (prémie u státních dluhopisů prasat od roku 2009), Výroční zpráva ECB za rok 2011, s. 43 a násl. (transmisní účinky nejistoty u státních dluhopisů do ostatních sektorů ekonomiky; přehledy), Měsíční zpráva ECB z března 2012, s. 43 a násl. 51 ff. (Emise a držba státních dluhopisů od roku 2006 v eurozóně v členění podle různých hledisek; četné ilustrace; trend nahrazování dlouhodobých dluhopisů krátkodobými papíry), Měsíční zpráva Deutsche Bundesbank z listopadu 2013, s. 33 f. (Státní dluhopisy v držení domácích bank v eurozóně; přehled).

Pozor: Finanční encyklopedie je chráněna autorským právem a bez výslovného souhlasu může být použita pouze pro soukromé účely!
Univerzitní profesor Dr. Gerhard Merk, Dipl.rer.pol., Dipl.rer.oec.
Profesor Dr. Eckehard Krah, Dipl.rer.pol.
E-mailová adresa: info@jung-stilling-gesellschaft.de
https://de.wikipedia.org/wiki/Gerhard_Ernst_Merk
https://www.jung-stilling-gesellschaft.de/merk/
https://www.gerhardmerk.de/