Vysokofrekvenční obchodování, HFH (HFT, flash trading)

Nákupní a prodejní příkazy na burze spouštěné v milisekundách vhodně naprogramovanými počítači. Program, který se k tomuto účelu používá, se nazývá arbitrážní obchodní program, APT; někteří lidé těmto počítačovým programům říkají také roboti. Například 6. května 2010 došlo na newyorské burze k tzv. flash crashi, který byl vyvolán chybami v APT. Během několika minut ztratily jednotlivé akcie polovinu i více své hodnoty. Takový pokles cen může způsobit velké potíže společnostem, které jsou závislé na kapitálových injekcích. – Dobrých devadesát procent příkazů zadaných vysokofrekvenčními obchodníky je rychle zrušeno, aniž by byly provedeny; to je známé jako taktika “quote-stuffing”. Výsledná velmi vysoká míra storen vede k velkému rozdílu mezi zobrazovanou likviditou trhu a skutečným obchodním obratem. Existují různé návrhy, jak této rychlé arbitráži zabránit. Například vysokofrekvenční obchodník by měl být povinen udržovat po určitou dobu otevřené ceny, za které chce nakupovat nebo prodávat, jakmile byly zadány do systému. Zvažovalo se také omezení obratu bleskových obchodů na příslušné burze. – Dokud však nebudou celosvětově zavedena jednotná pravidla dohledu a nebude zakázán přesun obchodů na platformy mimo burzy, je nepravděpodobné, že by se podařilo vysokofrekvenční obchodování vyřešit. Je důležité vědět, že na jaře 2011 činil podíl obratu s akciemi prostřednictvím HFH na newyorské burze zhruba sedmdesát procent a na německých burzách již více než čtyřicet procent. Obrat HFH na devizových trzích po celém světě přitom činil necelých padesát procent. – Základní kritika HFH spočívá v tom, že trh obvykle okamžitě přizpůsobuje cenu aktiva zásadním změnám jeho hodnoty. Není však jasné, jak mohou algoritmy HFT, jejichž rozhodnutí jsou založena pouze na zápisech v knize příkazů (order book) v posledních několika sekundách, sloužit tomuto cíli úpravy cen. Blokový obchod s 10 000 akciemi mezi dvěma velkými investory jistě vede ke skutečnému zjištění ceny na trhu. Na druhou stranu bleskurychlé obchodování se 100 akciemi mezi dvěma HFT algoritmy nepřispívá podle zásad ekonomického rozumu ke zjišťování cen a efektivnosti trhu, a tedy ani ke společenskému úkolu trhu přidělovat omezené zdroje nejlepšímu hostiteli. – Viz algoritmické obchodování, bid-ask spread, obchodování na devizovém trhu, počítačové obchodování, witching hour, indexová arbitráž, quote stuffing tactics, pravidlo up-tick. – Srov. výroční zprávu BaFin za rok 2010, s. 69 a násl. (regulace HFT), zprávu o finanční stabilitě za rok 2011, s. 76 a násl. (HFH zaujímá na burzách stále významnější podíl; nebezpečí náhlého vyschnutí likvidity v nepříznivých tržních podmínkách; plány na regulaci HFH), výroční zprávu BaFin za rok 2011, s. 76 a násl. 90 f. (zpráva o vysokofrekvenčním obchodování; pokyny ESMA), Výroční zpráva BaFin za rok 2012, s. 64 (regulační úsilí na globální úrovni), Výroční zpráva BaFin za rok 2013, s. 35 f. (povinnost získat licenci prostřednictvím zákona o vysokofrekvenčním obchodování z května 2013), jakož i příslušná výroční zpráva BaFin, kapitola “Mezinárodní”.

Pozor: Finanční encyklopedie je chráněna autorským právem a bez výslovného souhlasu může být použita pouze pro soukromé účely!
Univerzitní profesor Dr. Gerhard Merk, Dipl.rer.pol., Dipl.rer.oec.
Profesor Dr. Eckehard Krah, Dipl.rer.pol.
E-mailová adresa: info@jung-stilling-gesellschaft.de
https://de.wikipedia.org/wiki/Gerhard_Ernst_Merk
https://www.jung-stilling-gesellschaft.de/merk/
https://www.gerhardmerk.de/