Veřejný dluh, účinky (účinky veřejného dluhu)

Vysoká úroveň veřejného dluhu – odvádí prostředky na obsluhu dluhu (dluhovou službu), které již nejsou k dispozici na produktivní výdaje – především: Investice, které by přizpůsobily výrobu technickému pokroku, a tím zajistily budoucí životaschopnost hospodářství a společnosti, již nejsou k dispozici; To vede k vyšší úrovni úrokových sazeb, která je vyvolána zvýšenou konkurencí o investory (crowding-out), – což má následně nepříznivý vliv na dynamiku růstu ekonomiky, protože podniky si nyní musí brát investiční úvěry od bank za méně výhodných podmínek; financování smysluplných investic je stále obtížnější, ale také – nejistota (nejistota), která vzniká s rostoucím vládním dluhem: konkrétně nejistota, zda vláda splatí dluh prostřednictvím snížení výdajů, zvýšením daní nebo inflací) má přímý dopad na růst, neboť zvyšuje nejistotu podnikatelských kroků; – snižuje domácí příjmy, pokud jsou dluhopisy denominovány v zahraniční měně; – zužuje prostor pro fiskální politiku, neboť se zvyšuje dluhová služba, jinými slovy: stát nemůže ve fázi ekonomické slabosti stimulovat agregátní poptávku, například podporou nezaměstnaných, snížením daňové zátěže nebo speciálními stavbami financovanými z veřejných prostředků, což následně také – omezuje schopnost státu financovat infrastrukturní projekty; to rovněž vyvolává účinky brzdící růst; – vyvolává pochybnosti o úvěrové spolehlivosti státu nad určitou úroveň zadlužení, což – jak často ukazuje nedávná finanční historie – může velmi rychle vést ke státnímu bankrotu. – Viz Fiscal drag, default, policy default, Rogoffova studie, státní dluhopis, splácení státního dluhu, státní dluh, státní dluh, snižování spotřeby, tlak na státní dluh, korelace státního dluhu a úrokových sazeb. – Srov. měsíční bulletin ECB z června 2010, s. 91 a násl. (náklady a přínosy snižování státního dluhu; zkušenosti), s. 94 a násl. (hrubý dluh a finanční aktiva v eurozóně v letech 1999-2009; přehledy), Výroční zprávu ECB 2010, s. 83 a násl. (náklady a přínosy fiskální konsolidace; se), Zprávu o finanční stabilitě 2010, s. 28 a násl. (souvislost dluhu s růstem), Měsíční bulletin ECB z dubna 2012, s. 63 a násl. (podrobné představení udržitelnosti dluhu ve vztahu k eurozóně jako celku a jednotlivým členům; mnoho přehledů), Zpráva o finanční stabilitě 1012, s. 21 a násl. (pochybnosti o udržitelnosti dluhu některých členů HMU vedou ke krizi důvěry), srov. Měsíční zpráva ECB z března 2013, s. 92 a násl. (brzdění růstu vysokým vládním dluhem; přehledy; odkazy), Měsíční zpráva Deutsche Bundesbank z ledna 2014, s. 41 a násl. (způsoby překonání krize důvěry; mnoho přehledů; odkazy).

Pozor: Finanční encyklopedie je chráněna autorským právem a bez výslovného souhlasu může být použita pouze pro soukromé účely!
Univerzitní profesor Dr. Gerhard Merk, Dipl.rer.pol., Dipl.rer.oec.
Profesor Dr. Eckehard Krah, Dipl.rer.pol.
E-mailová adresa: info@jung-stilling-gesellschaft.de
https://de.wikipedia.org/wiki/Gerhard_Ernst_Merk
https://www.jung-stilling-gesellschaft.de/merk/
https://www.gerhardmerk.de/