Stabilizační mechanismus, evropský (někdy též

stabilizační mechanismus a krizový fond eurozóny), ESM (Evropský stabilizační mechanismus): který evropští politici nakonec přijali v březnu 2011 a který v březnu 2012 nahradil Evropský nástroj finanční stabilizace. – Organizačně je ESM novým subjektem po vzoru Mezinárodního měnového fondu. Řídícím orgánem je Rada guvernérů, jejímiž členy s hlasovacím právem jsou ministři financí zemí eurozóny. Tento orgán jednomyslně rozhoduje o přidělení, výši a podmínkách finanční pomoci. Všechna ostatní rozhodnutí se přijímají osmdesátiprocentní většinou; váha hlasů se řídí kapitálovým klíčem. Evropský mechanismus stability sídlí v Lucemburku. Předchozí krizový fond, Evropský nástroj finanční stabilizace, fungoval až do června 2013, kdy byl začleněn do ESM. – Důležitá ustanovení jsou: – Evropský stabilizační mechanismus obdrží kapitál ve výši 800 miliard EUR. Z této částky je 500 miliard EUR možné půjčit a 300 miliard EUR slouží jako rezerva. 80 miliard bude vyplaceno v hotovosti jako kapitál upsaný členskými státy eurozóny. – Příspěvky jednotlivých členů do ESM se určují podle klíče, který vychází z podílu na základním kapitálu ECB. – Německo se podílí 27,15 % na hotovostních platbách a na kapitálu na požádání nebo na zárukách; to znamená, že bude splatných 21,7 miliardy EUR. Kromě toho bude muset Německo poskytnout 168,3 miliardy EUR ve formě kapitálu na požádání nebo záruk. Hotovostní příspěvek v celkové výši 22 miliard EUR má Německo zaplatit do ESM v pěti stejných splátkách v letech 2013 až 2017 – Platby do ESM se započítávají do státního dluhu, jak je definován v Maastrichtské smlouvě – výše dluhu nesmí překročit šedesát procent hrubého domácího produktu – nikoliv však do rozpočtového deficitu – roční čistý nový dluh nesmí překročit tři procenta hrubého domácího produktu; viz také čl. 140 ARUV. – Mezinárodní měnový fond zvýší celkovou částku, která je k dispozici pro poskytování půjček, o polovinu. To znamená, že k 500 miliardám eur přibude dalších 250 miliard eur. – Evropský mechanismus stability může poskytovat půjčky členským státům pouze v případě, že je ohrožena finanční stabilita eurozóny jako celku. Úvěry jsou navíc vázány na podmínky hospodářské a fiskální politiky. – Do všech dluhopisů vydávaných státy eurozóny budou od roku 2013 vkládány doložky o restrukturalizaci dluhu (CAC). Podle těchto ustanovení se mohou soukromí věřitelé zapojit v jednotlivých případech, pokud stát již není schopen splácet své dluhy. Od povinné účasti soukromých věřitelů však bylo upuštěno. – Ve srovnání se všemi ostatními věřiteli s výjimkou Mezinárodního měnového fondu má ESM přednostní postavení; jeho pohledávky musí být uspokojeny jako první. – ESM může v zásadě nakupovat i státní dluhopisy ohrožených členů. – Pokud některý člen neplní své platební závazky vůči ESM, musí ostatní státy automaticky poskytnout kapitálovou injekci. Vzhledem k tomu, že část kapitálu mají vložit i vysoce zadlužené země, jako je Řecko, Portugalsko nebo Španělsko, zdá se, že zde hrozí platební neschopnost; v takovém případě by Německo muselo nést další břemena. – Kritici ESM zdůraznili, že členové eurozóny se rozloučili s Paktem stability a růstu zadními vrátky. Evropský stabilizační mechanismus je vyzval k provádění nevhodné hospodářské a finanční politiky v závislosti na pomoci Společenství (morální hazard); obavy z Evropského nástroje finanční stabilizace se zvýšily. Silné obavy byly vyjádřeny také z hlediska ústavního práva. Je to proto, že převzetím záruky (jen Německo se na jaře 2011 zaručilo za Řecko, Irsko a Portugalsko částkou 168 miliard eur) se rozbíhá postup, na jehož konci může být povinnost zaplatit velmi vysoké částky, aniž by na to měl německý parlament jakýkoli vliv. To vše je v rozporu s článkem 125 Lisabonské smlouvy, který vylučuje závazky vzájemné pomoci. – Samotné ústavní otázky v souvislosti s EFSF a ESM se nyní staly zvláštní oblastí judikatury. Dne 18. března 2014 německý Spolkový ústavní soud zamítl několik žalob proti ESM. Výkladů a komentářů k tomuto rozhodnutí je celá řada. Riziko německých závazků se však nesmí automaticky zvýšit nad vyjednaných 190 miliard EUR; o každém zvýšení musí rozhodnout Spolkový sněm.- Celkově může ESM získat čas na řešení strukturálních problémů v některých členských státech HMU; cesta k přizpůsobení v dotčených zemích se tak časově prodlouží a výrazně usnadní. Evropský stabilizační mechanismus však sám o sobě nemůže přinést potřebné řešení. – V létě 2013 se předsedové vlád zúčastněných zemí rozhodli, že ESM může pomoci i institucím v obtížích. Částka určená na přímou rekapitalizaci bank byla omezena na 60 miliard eur. Rada guvernérů ESM však může tuto částku zvýšit, pokud to považuje za nezbytné. – Evropský stabilizační mechanismus může také nakupovat státní dluhopisy nestabilních členů na sekundárním trhu. Je však třeba poznamenat, že pojem “sekundární trh” nemá časovou definici. Banka může například nakoupit státní dluhopisy jako primární kupující (první kupující) a tyto cenné papíry dále prodat – v krajním případě během jedné sekundy – ESM. – Viz automatické přizpůsobení, stávka investorů, bail-out, hra na obviňování, vazby na swapy úvěrového selhání, dysfunkčnost, měnová zóna, Evropská dluhová agentura, Evropská měnová unie, zásadní chyba, Evropský mechanismus stability, balíček Euro plus, rozvaha ECB, finanční stabilita, fiskální pakt, řecká krize, vzájemný tlak, irská krize, japonizace, perpetuum mobile, politická svorka, neplnění politiky, portugalská krize, záchranný program, záchranný program, rizikové subjekty, konečný, stínový dluh, stínový stát, semestr, evropský, solidarita, finanční, blokování účtu, tlak na státní dluh, Pakt stability a růstu, zásadní chyba, transferová unie, přerozdělování, centrální bankou vyvolaná, nerovnováhy, HMU – vnitřní, odvod z bohatství, vazba dluhu na produktivitu, dodržování smluv, skutečnost růstu a dluhu, historický, podpora růstu, mobilizace růstových sil. – Srov. měsíční zprávu Deutsche Bundesbank z února 2011, s. 72 a násl. (předvídatelné problémy v případě nákupů na sekundárním trhu ze strany ESM), měsíční zprávu Deutsche Bundesbank z dubna 2011, s. 53 a násl. (opatření k zamezení dalších krizí státního dluhu), měsíční zprávu ECB z července 2011, s. 76 a násl. (podrobné představení; užitečné přehledy, hodnocení; odkazy na literaturu), měsíční zprávu Deutsche Bundesbank z listopadu 2011, s. 76 a násl. 43 (prémie za prasečí státní dluhopisy od roku 2009), Výroční zpráva ECB 2012, s. 150 f. (vstup Smlouvy v platnost; dohody o posílení finanční síly ESM; další rozhodnutí hlav států a vlád), Měsíční zpráva Deutsche Bundesbank z února 2012, s. 66 f. (představení a hodnocení ESM).

Pozor: Finanční encyklopedie je chráněna autorským právem a bez výslovného souhlasu může být použita pouze pro soukromé účely!
Univerzitní profesor Dr. Gerhard Merk, Dipl.rer.pol., Dipl.rer.oec.
Profesor Dr. Eckehard Krah, Dipl.rer.pol.
E-mailová adresa: info@jung-stilling-gesellschaft.de
https://de.wikipedia.org/wiki/Gerhard_Ernst_Merk
https://www.jung-stilling-gesellschaft.de/merk/
https://www.gerhardmerk.de/