Financial Stabilization Facility, European (Evropský nástroj finanční stability, EFSF [oficiálně tedy nikoli “fond”, jak se často uvádí]

V průběhu řecké krize na jaře 2010 se ministři EU rozhodli poskytnout pomoc Společenství členům eurozóny s vysokými deficity běžného účtu, kteří jsou tak pravidelně odříznuti od mezinárodního kapitálového trhu – protože se jedná o splácení půjček. Jako právní základ sloužil článek 122 SFEU. To umožňuje mimořádnou finanční pomoc ze strany EU v případě přírodních katastrof nebo mimořádných událostí. Není pochyb o tom, že článek 122 SFEU byl v tomto rozhodnutí znepokojivě rozšířen. – V prvním kroku si může Komise EU půjčit na trhu a předat ji postižené zemi; tyto půjčky jsou zajištěny z rozpočtu EU. Pokud jsou tyto prostředky vyčerpány, mohou členské státy ve druhém kroku získat další finanční dotace, za které jednotlivé země převezmou záruky podle určitého rozdělovacího klíče (základ pro rozdělení). – Odpovídající právní základ pro tuto podporu schválil německý parlament na konci května 2010. EFSF je organizačně přidělen Evropské investiční bance (EBI) v Lucemburku. Činnost EFSF nevyžaduje zvláštní souhlas členských států EU. Záruky za EFSF převzaté členskými státy na poměrném základě jsou zpočátku omezeny do poloviny roku 2013. Mnozí od počátku předpokládali, že se tento nástroj stane trvalým a že se tak HMU bude stále více blížit transferové unii. V březnu 2011 bylo rozhodnuto, že na ESFS naváže evropský stabilizační mechanismus. – ESFS byl všeobecně považován za velmi pochybný, protože nastavuje špatné pobídky (morální hazard) a těžko může pomoci dát státní finance do pořádku. Vždyť jak by země, která není schopna udržet svůj dluh na uzdě, mohla najednou změnit své chování při přístupu k penězům jiných zemí? – Vzniká také další problém morálního hazardu. Pokud existuje krizový mechanismus, který pomáhá státu v nouzi, vytváří to falešné pobídky pro soukromé věřitele, zejména pro kupce státních dluhopisů těchto zemí. Jejich zapojení do řešení krize by jim mohlo zabránit v nákupu výnosných – protože nízkých – cenných papírů. Tímto způsobem by stát v úpadku nedostával žádné další prostředky a byl by nucen uvést své výdaje do rovnováhy se svými příjmy. – Viz automatické přizpůsobení, stávka investorů, bail-out, hra na obviňování, vazby na swapy úvěrového selhání, Evropská dluhová agentura, Evropský stabilizační mechanismus, Evropská měnová unie, zásadní chyba, evropské ministerstvo financí, rozvaha ECB, finanční stabilita, řecká krize, vzájemný tlak, irská krize, politická svorka, neplnění politiky, záchrana, solidarita, finanční, blokování účtu, tlak na státní dluh, Pakt stability a růstu, zásadní chyba, transferová unie, vazba mezi dluhem a produktivitou, skutečnost růstu a dluhu, historická, obousměrná volba. – Srov. měsíční zprávu Deutsche Bundesbank z května 2010, s. 12 f. (kritika záruk v rámci Evropského stabilizačního mechanismu), měsíční zprávu Deutsche Bundesbank z listopadu 2010, s. 11 f. (odpovídající pomoci musí předcházet věrohodná konsolidační opatření problémových zemí), měsíční zprávu ECB z prosince 2010, s. 89 a násl. 89 a násl. (EFSM v síti další pomoci), Měsíční zpráva Deutsche Bundesbank z února 2012, s. 68 a násl. a s. 72 a násl. (kroky k evropskému mechanismu stability), Měsíční zpráva ECB z července 2011, s. 91 a násl. (rámec EU pro krizové řízení ve finančním sektoru).

Pozor: Finanční encyklopedie je chráněna autorským právem a bez výslovného souhlasu může být použita pouze pro soukromé účely!
Univerzitní profesor Dr. Gerhard Merk, Dipl.rer.pol., Dipl.rer.oec.
Profesor Dr. Eckehard Krah, Dipl.rer.pol.
E-mailová adresa: info@jung-stilling-gesellschaft.de
https://de.wikipedia.org/wiki/Gerhard_Ernst_Merk
https://www.jung-stilling-gesellschaft.de/merk/
https://www.gerhardmerk.de/