Hedgeové fondy a hedgeové fondy (hedgies)

Dnes obecný pojem pro celosvětově působící rizikové fondy, konkrétně společnosti pro správu kapitálu, které se vyznačují především následujícími znaky: – výslovně usilují o mimořádný úspěch na trhu. Za tímto účelem vyhledávají nadhodnocená nebo podhodnocená aktiva všeho druhu (podhodnocená: obchodovaná pod jejich skutečnou hodnotou, i když je vždy problematické určit “skutečnou” hodnotu): fond se snaží objevit a výhodně využít nedostatky na trhu; – investory je úzce vymezený počet institucionálních investorů – konkrétně banky, společnosti a jiné fondy – nebo bohatí jednotlivci; – vklady investorů jsou obvykle vázány na dlouhou dobu – obvykle do tří let – což umožňuje vedení fondu přizpůsobit svou strategii delšímu období; – nepodléhají (zatím) přímému dohledu úřadů, a proto dávají přednost sídlu v offshore lokalitách (daňových rájích); – reagují velmi pružně; management si obvykle může poměrně volně vybírat investiční trhy, nástroje a strategie; – odměňování manažerů je do značné míry vázáno na výkonnost, přičemž samotní manažeři musí obvykle držet poměrně vysoký podíl na vlastním kapitálu a jejich nárok na zisk je často vázán na úhradu předem vzniklých ztrát; – ke zvýšení očekávaného výnosu se často využívají také prostředky financované úvěrem (pákový efekt); v některých případech jsou čtyři pětiny závazků financovány vypůjčeným kapitálem, což vytváří velmi vysoký pákový efekt; – manažeři fondů vyvíjejí tlak na společnosti ve své investiční oblasti a nutí je podávat co nejlepší výkony managementu, který je v době investice často neschopný, a tudíž neschopný; – tím, že všechny administrativní úkony jsou svěřeny bance – tam se tomu říká makléřská činnost – lze fond spravovat jen s velmi malým počtem zaměstnanců. – Hedgeové fondy lze tedy považovat za hybrid mezi bankou a investičním fondem. – Centrální banky pohlížejí na hedgeové fondy s podezřením, protože jsou obvykle velmi citlivé na šoky, a proto je nebezpečí nelikvidity a platební neschopnosti obzvláště velké; například v roce 1998 přivedl celosvětově působící hedgeový fond LTCM světový finanční systém do krize. Fond Quantum George Sorose (Soros je považován za toho, kdo vůbec způsobil, že se hedgeové fondy staly obchodovatelnými) dokonce v roce 1992 donutil britskou libru k devalvaci (Sorosova spekulace). – BIS se již několik let snaží podřídit hedgeové fondy mezinárodním pravidlům dohledu. Na začátku roku 2007 bylo přibližně třicet procent světového kapitálu investováno do 9 200 hedgeových fondů. V té době však jen asi třináct procent hedgeových fondů spravovalo aktiva v hodnotě vyšší než 500 milionů USD. Přibližně třicet procent prostředků se pohybovalo v rozmezí 25 až 100 milionů USD. Míra úbytku u zajišťovacích prostředků v celosvětovém měřítku se uvádí třicet procent za roky 2000 až 2006. – V průběhu finanční krize, která následovala po krizi rizikových hypoték, zanikla přibližně čtvrtina všech hedgeových fondů a zároveň se zhruba o čtyřicet procent snížil objem spravovaných aktiv. – Podle odhadů připadaly na 100 největších hedgeových fondů, tj. necelé jedno procento z celkového počtu, dvě třetiny celkových aktiv spravovaných hedgeovými fondy v roce 2012. – V Německu se hedgeové fondy právně nazývají “zvláštní aktiva s dodatečnými riziky” a jsou definovány v § 112 InvG jako “investiční aktiva, která dodržují zásadu diverzifikace rizik a jinak nepodléhají žádným omezením při výběru aktiv (…) v rámci svých investičních strategií”. – Viz pojistný matematik, kanibalizace, mimoburzovní obchod, paradox bankovní regulace, dohled, nepřímý, makléřský obchod, klubový obchod, konvertibilní arbitráž, skupina politik řízení rizik protistrany, úvěrový versus papírový obchod, oddlužování, domino efekt, vzorce, finanční matematika, pákový efekt (efekt), dohled nad hedgeovými fondy, nebezpečí hedgeových fondů, kobylky, Hudle Rate, Index Arbitrage, Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry, Capital Tapping, Credit Derivative, Právní názor, Teorie pákového efektu, Long-Short Arbitrage, Non-performing Loans, Over-the-Counter Trading, Ranking Theory, Single Hedge Funds, Soros Speculation, Asset Value Investors, Value Management, Asset Portfolio, Zombie Bank, – srov. Měsíční zpráva Deutsche Bundesbank z března 1999, s. 31 a dále (Role hedgeových fondů na finančních trzích: podrobné představení; přehledy), Výroční zpráva Spolkového úřadu pro dohled nad obchodováním s cennými papíry za rok 2001, s. 9 a dále, Výroční zpráva Deutsche Bundesbank za rok 2003, s. 48, Výroční zpráva BaFin za rok 2003, s. 211 a násl. (poslední právní vývoj; důsledky pro dohled), Výroční zpráva BaFin za rok 2004, s. 18 a násl. (základní zásady; původci systémových rizik), s. 145 a násl. (řízení rizik v pojišťovnách s podíly v zajišťovacích fondech), s. 182 a násl. (otázky povolení dohledu), Výroční zpráva BaFin za rok 2005, s. 145 a násl. 152 (rizika, která představují hedgeové fondy), Výroční zpráva BaFin 2006, s. 159 f. (dohledové návštěvy; zvláštní audity), s. 171 f. (odhalené případy zneužívání trhu), Výroční zpráva BaFin 2009, s. 43 (snaha o registraci v rámci dohledu), s. 221 (dohledové návštěvy BaFin), Výroční zpráva BaFin 2009, s. 43, s. 221 f. (snaha o přísnější regulaci), Výroční zpráva BaFin 2009, s. 43, s. 221 f. (snaha o přísnější regulaci), Výroční zpráva BaFin 2009, s. 221 f. (snaha o přísnější regulaci). 2010 BaFin, s. 239 f. (podíl hedgeových fondů v Německu minimalizován; snaha o mezinárodní regulaci; směrnice o správcích alternativních investičních fondů), jakož i příslušná výroční zpráva BaFin, kapitola “Dohled nad obchodováním s cennými papíry a investičními obchody”, Měsíční zpráva ECB z ledna 2006, s. 71 a násl. (široká, učebnicová prezentace; cenné přehledy), Měsíční zpráva Deutsche Bundesbank z července 2008, s. 25 f. (mezinárodně pozorovaný rostoucí význam hedgeových fondů; přehledy; odkazy na literaturu), Zpráva o finanční stabilitě 2012, s. 67 f. (stínový bankovní sektor jako celek a jeho rizika), Výroční zpráva BaFin 2012, s. 206 (počet povolených fondů). – V měsíční statistické příloze “Statistika kapitálového trhu” Deutsche Bundesbank jsou uvedeny také údaje o počtu, podílech v oběhu a aktivech tuzemských zajišťovacích fondů (tuzemských podílových fondů) v členění podle různých hledisek.

Pozor: Finanční encyklopedie je chráněna autorským právem a bez výslovného souhlasu může být použita pouze pro soukromé účely!
Univerzitní profesor Dr. Gerhard Merk, Dipl.rer.pol., Dipl.rer.oec.
Profesor Dr. Eckehard Krah, Dipl.rer.pol.
E-mailová adresa: info@jung-stilling-gesellschaft.de
https://de.wikipedia.org/wiki/Gerhard_Ernst_Merk
https://www.jung-stilling-gesellschaft.de/merk/
https://www.gerhardmerk.de/